Gideon Rachman
Patnáct let působil Gideon Rachman v týdeníku Economist. Od roku 2006 je novinářem deníku Financial Times. Ve svém blogu píše především o americké zahraniční politice, Evropě a globalizaci.
Zdroje a autoři
Od tohoto autora
-
Ekonomika
Řecko otestuje Hollandovu rétoriku
8 Květen 201299Financial Times Londýn -
Debata
Proč se cítím tak rakousky
10 Leden 20128Financial Times Londýn -
15 Listopad 201110Financial Times Londýn
-
5 Červenec 20111Financial Times Londýn
-
Úsvit Odysey
Libye: poslední zásah mocností
29 Březen 20113Financial Times Londýn -
Terorismus
Válka bez východiska
27 Červenec 2010Financial Times Londýn -
11 Květen 20105Financial Times Londýn
-
Po Lisabonu / 2
Evropské spiknutí jak ovládnout svět
7 Říjen 2009Financial Times Londýn
Pokud François Hollande zůstane věrný svým postojům a postaví se německé politice úsporných opatření, přidá se na stranu Řecka. Nebo se nakonec přikloní k německé politice? Bez ohledu na vylaďování evropských fiskálních dohod, bouřlivá situace v Řecku poslouží jako test nového francouzského prezidenta – ukáže, zda jeho řeči o hospodářském růstu nejsou jen prázdnou bublinou.
Ve chvíli, kdy západní společnost sužuje finanční krize, dominantní ideologie liberalismu volného trhu se hroutí. Jaké nové politické trendy se nabízejí a který z nich může uspět, táže se Gideon Rachman. 
Nástup technokratických vlád v Řecku a Itálii sice může zklidnit nervózní trhy, ale také může vést k posílení populistických politických stran, které se ohánějí nedostatkem demokracie uvnitř EU, domnívá se komentátor Gideon Rachman.
Evropská unie i Spojené státy se snaží řešit hospodářskou krizi odděleně a po svém. Je to však chyba monumentálních rozměrů, protože jejich problémy jsou v zásadě stejné, míní Gideon Rachman ve Financial Times. 
V libyjské válce jde o mnohem víc než o Muammara Kaddáfího. Její výsledek bude mít dopad na celý Blízký východ a ovlivní mezinárodní politiku na celá příští desetiletí. Ve hře je totiž jeden zcela zásadní princip. 
Po úniku 90 000 dokumentů spojených s válkou v Afghánistánu je zoufale málo dokladů, které by svědčily o tom, že se země stabilizuje. Západ by možná udělal lépe, kdyby zanechal své protipovstalecké strategie a místo toho se zaměřil na boj proti terorismu.
V rámci pomoci společné měně si Evropská unie za 750 miliard euro koupila především čas. Dlouhodobě však stabilizační plán problém neřeší. 
Poté, co irská ratifikace Lisabonské smlouvy upevnila celou Evropskou unii, dá se diskutovat o tom, že Evropa má nakročeno stát se světovou supervelmocí. Podle Gideona Rachmana z Financial Times, vede cesta k dosažení této ambice přes nový program, nabízený G20.