Martin Ehl
Martin Ehl je politolog a šéf zahraniční rubriky deníku Hospodářské Noviny. Je autorem knih o globalizaci a o střední Evropě a Balkánu. Na stránkách Ihned.cz píše blog.
Zdroje a autoři
Od tohoto autora
-
Krize eurozóny
Buďme trochu američtější!
18 Květen 201223Hospodářské noviny Praha -
24 Únor 201218Hospodářské noviny Praha
-
17 Listopad 20118Hospodářské noviny Praha
-
Baltské státy a krize / 4
Tajemství estonského úspěchu
19 Květen 20103Hospodářské noviny Praha -
Střední Evropa
Co se povedlo sousedům, a nám ne
2 Prosinec 2009Hospodářské noviny Praha -
Euronázory
Proč to má Lisabon v Česku těžké
2 Říjen 20091Hospodářské noviny Praha
Řecká krize a neschopnost evropských představitelů ji rozhodujícím způsobem vyřešit odvádějí pozornost od strategických otázek dalšího rozvoje Evropy. Je na čase, aby se Evropa inspirovala Spojenými Státy, které postihla podobná krize, ovšem jejich představitelé byli schopni přijmout rychlá a zásadní rozhodnutí, domnívá se komentátor Hospodářských novin Martin Ehl. 
Naposledy na sebe nizozemský populista Geert Wilders upoutal pozornost médií, když se na webových stránkách své strany PVV, obul do přistěhovalců z Východu. Paradoxně tak však vyvolal debatu o vztazích mezi starými a novými členy Unie, píše Martin Ehl v Hospodářských novinách. 
Pro vytvoření společné identity je třeba společného nepřítele. Poukázat na někoho v dnešním ekonomicky globalizovaném světě je však čím dál obtížnější. Evropané tak mohou hledat nepřítele v nezodpovědných politicích, a vyjít z krize posíleni, píše redaktor HN Martin Ehl. 
Navzdory klesajícím platům a rostoucí nezaměstnanosti má tento hrdý pobaltský stát důvod k radosti. Od ledna začne platit eurem. Redaktora Hospodářských novin zajímalo, co stojí za estonským ekonomickým úspěchem. 
“Poláci jsou aktivnější, Estonci průhlednější, Maďaři mají dálnice... a nikdo nemá komunisty.“ Martin Ehl v Hospodářských novinách porovnává úspěchy států východního bloku při přechodu z komunismu do tržního hospodářství po roce 1989. 
Dvě třetiny Čechů a Poláků se shodují, že jejich země má užitek z členství v unii. Jen čtvrtina se v obou zemích nepovažuje za Evropany. Přes tuto shodu se obě země v postoji k Bruselu zásadně liší, píše Martin Ehl, komentátor Hospodářských Novin.