Jednodušší a levnější zápisné, kurzy v angličtině… Studium v Nizozemí je mezi mladými Brity v módě. Ušetří spoustu peněz a nemusí ve své zemi čelit problémům s přijetím na vysokou školu.

Devatenáctiletý Ritwik Swain je přesvědčen, že britští studenti budou následovat jeho příkladu. Swain studuje v nizozemském Groningenu. Ještě před rokem neměl ani potuchy, že takové město existuje, a o nizozemských vysokých školách nevěděl zhola nic. Čtrnáct dní nato už bydlel na koleji a byl zapsán na bakalářské studium psychologie. Vůbec toho nelituje. „Udělal jsem něco, co britští studenti dělají zřídkakdy. Budu mít mezinárodní zkušenosti a ušetřím dost peněz,“ vysvětluje po telefonu. Swain se chtěl původně přihlásit na univerzitu ve Warwicku, kterou považuje po Oxfordu a Cambridge za třetí nejlepší univerzitu ve Velké Británii. Na jaře rozeslal svůj životopis spolu s motivačním a doporučujícím dopisem na pět různých univerzit. Tři z nich mu nabídly, že se může zapsat pod podmínkou, že získá hodnocení jedno A a dvě B. Když nadešel „results day“, srpnový den, kdy gymnázia zveřejňují známky, ukázalo se, že Swain získal dvě B a jedno C. „Mohl jsem se přihlásit na univerzitu v Coventry, která ale není zdaleka tak dobrá jako ta ve Warwicku,“ tvrdí student. Začal tedy hledat jiné řešení a ani ne za dva týdny se ocitl v Nizozemí. Na konci léta se k němu patrně připojí daleko víc krajanů. Počet studentů, kteří mají potíže dostat se na některou z britských univerzit, neustále stoupá. Vzhledem k výši ročního zápisného, které se nyní vyšplhalo na 9 000 liber (téměř 250 000 Kč), se Britové čím dál častěji poohlížejí po tom, co se děje v zahraničí. Nizozemí, kde se Britové mohou nechat na fakultu zapsat za 1 700 eur ročně (zhruba 40 000 Kč), vane zřejmě vítr do plachet. Na Maastrichtskou univerzitu, nabízející osm bakalářských programů v angličtině, došlo k dnešnímu dni z Velké Británie 450 předběžných přihlášek. Možná se nakonec všichni nezapíší, zájem je ale každopádně mnohem větší než v loňském roce. Stovky studentů se už rovněž zapsaly na studia v Groningenu, kde univerzita nabízí devět bakalářských programů v angličtině. „Ze všech Evropanů cestují Britové tradičně nejméně,“ vysvětluje podnikatel Mark Huntington, který v roce 2006 založil agenturu, kde se britští studenti mohou informovat o zahraničních studiích. „Když už vůbec někam odjížděli, tak do Austrálie nebo do Spojených států.“ Evropské vysoké školy je příliš nezajímaly a nizozemské už vůbec ne.   Za dva roky se ale všechno rapidně změnilo. Zpočátku se o studijní pobyt v Nizozemí zajímal tak jeden gymnazista z deseti, letos už je to víc než polovina. „Nizozemí je dnes po Austrálii a Spojených státech třetí nejoblíbenější zemí,“ vysvětluje Huntington, který v letošním roce připravuje nábor studentů pro deset nizozemských vzdělávacích zařízení. „Hlavním důvodem zájmu Britů o studium v Nizozemí jsou peníze,“ tvrdí Huntington, ale také náplň studia. „Nizozemské programy jsou často praktičtější povahy a lépe studenty připravují na profesní život. Ve Velké Británii už není získání diplomu samo o sobě ničím mimořádným. Je potřeba nějak vyniknout na trhu práce.“   Nizozemské vysoké školy přijímají Brity rády. „Je to pro nás nová a zajímavá skupina. Pro ostatní studenty je dobré, když slyší mluvit anglicky rodilé mluvčí,“ vysvětluje mluvčí univerzity v Groningenu. Britští studenti také odpovídají mezinárodnímu profilu Maastrichtské univerzity. Za předpokladu, že jsou motivovaní, zdůrazňuje mluvčí. „U nich platí, že jakmile se někdo dostane na univerzitu, tak už uspěje. U nás se studenti dostanou na školu snadněji, ale také snadněji studia zanechávají. Tohle si Britové musejí uvědomit.“