Hamburk, který se nachází v epicentru krize vyvolané patogenem EHEC, vyhlásil stav epidemie. V nemocnicích docházejí zásoby krve a na skladech hnije neprodaná zelenina. „Stále jsme aspoň naživu,“ povzdechne si ve svém stánku prodavačka zeleniny. Reportáž.

Z Hamburku postupně mizí saláty. Na okraj talíře, který dříve zdobily zelené listy hlávkového salátu, dávají dnes restauratéři plátek melounu. Chutně vypadající zelenou barvu dnes náplním sendvičů dodává petržel. Na tradičních sýrem zapékaných houskách Käsesemmel nahrazují rajčata červené papričky. „Nemůžeme vzít víc salátu,“ říká prodavačka. Upadá zájem i o rajčata. Za velkoměstem se farmáři vracejí zpět na pole s paletami naloženými hlávkami zimního salátu. Po rozmačkání je vyhazují na pole jako zelené hnojivo. Jde o neprodanou zeleninu z velkoobchodů.

Zeleninová válka v Hamburku zuří od té doby, co se v metropoli objevila nákaza EHEC. Sklizeň z německých farem vytlačují produkty ze zahraničí a stánky na farmářských trzích prodávající hned několik odrůd těžko prodejného hlávkového salátu jsou vyzývavě označeny cedulkami jako „produkt dne“. Podívejme se například na sobotní trh v hamburské čtvrti Lohbrügge. Místo někdejšího trhoveckého živého mumraje se dnes na místě dají zaslechnout dialogy jak z katastrofického filmu. „Stále bojujeme,“ šeptne prodavačka nabízející na svém stánku místní zeleninu. „Nikdo nezemřel ani neonemocněl,“ prohlašuje. To už by mělo být důkazem samo o sobě. Nicméně okurky leží v přepravkách netknuté jako by šlo o uranové články. I za naprosto minimální ceny je zákazníci ponechávají bez povšimnutí. Jejich cena spadla na čtyřicet centů za kus. Tři si nakoupíte za euro. U stánku přes uličku postarší dáma potvrzuje, že lidé jsou „dost vyplašení“. Prodavačku dokonce upozorňuje na to, že pokud onemocní kvůli tomu, že tam nakupovala, bude ji to velice mrzet. Poté, co vyřkne své varování, si koupí sklenici sleďového salátu.

Všude vládne chaos. Slovo „salát“ zní jako výstřel. Ze dne na den se z něj stal nezdravý hazard. Německá zelenina vyvolala paniku po celém světě. Spojené státy zavedly dovozní kontroly a Rusko import přímo zakázalo. Avšak podle samotných německých farmářů je právě nákup německé zeleniny jedinou ochranou proti EHEC. I provozovatelé farmářských trhů se na internetu stále drží už poněkud neaktuální verze. Na stránkách Hamburger Wochenmärkte (Hamburské  farmářské trhy) lze stále najít následující vzkaz: „Chtěli bychom Vám vysvětlit, proč si navzdory všem událostem na trhu stále můžete nakoupit čerstvé ovoce a zeleninu – a dokonce, proč byste tak měli učinit. Patogen EHEC byla nalezen v okurkách ze Španělska.“

Nákaza opravdu odněkud pocházet musí. Je to fukušimský pocit: Nebezpečí v podobě střevního patogenu, který vyvolal onemocnění minimálně u 2 500 osob v Německu, není možno vidět, slyšet, cítit či ochutnat. Ale je tu a my se ho bojíme. Bývalý ředitel Spolkového úřadu pro zpracování materiálů tajné policie NDR Stasi Joachim Gauck dokonce Němce obvinil z „vyslovené závislosti na strachu“.

Avšak je na těchto úzkostných stavech opravdu něco tak překvapivého? Předevčírem byl v krmivu pro zvířata nalezen dioxin, včera vybuchla atomová elektrárna a dnes se šíří bakterie, která je ve své stávající podobě pro vědce velkou neznámou. Potraviny se posílají do všech kontinentů, aniž by se dal vystopovat jejich původ. A lidé, potenciální oběti, nemohou dělat nic víc, než se těmto neviditelným léčkám pokusit vyhnout. A tak z baget odstraňují salát, objednávají si pizzu bez rajčat a na trhu si místo okurek kupují cukety.

Na město žijící ve strachu měl Hamburk nádherný víkend. Desetitisíce lidí v letním oblečení zaplnily ulice, kavárny a restaurace. Nikdo neměl přes ústa roušku ani se před smrtící bakterií neskrýval doma. Veřejnost si tím vším prochází mnohem méně nápadným způsobem. Například v podobě malých lahviček s dezinfekcí, které téměř na všech veřejných toaletách nahradily mýdlo. Či v čekacích dobách před transfúzními centry. Dochází zásoby krve a každý by ji mohl brzy sám potřebovat: Selhání ledvin je jednou z komplikací, kterou patogen vyvolává. K dárcovství krve vyzval i starosta Hamburku Olaf Scholz.

Nikde v Německu není tolik obětí EHEC jako v hamburských nemocnicích. Ministr zdravotnictví Daniel Bahr byl nucen přiznat, že docházejí už i lůžka. V neděli mladý ministr navštívil Univerzitní zdravotnické centrum Hamburk-Eppendorf s cílem „projevit pacientům svou účast“.  Když zemřou v Afghánistánu vojáci, na návštěvu přiletí ministr obrany. Když vykolejí vlak ICE, přijede ministr dopravy. Když vypukne epidemie, ukáže se ministr zdravotnictví. Bahrova víceméně oficiální návštěva vypovídá o tom, že Hamburk je oblastí postiženou katastrofou.

Perle na řece Alster jde o pověst. Patogen je ve městě považován za zločince na útěku. Policejní šéf minulý týden navrhl zapojit detektivy, kteří by jej pomohli vystopovat. Začíná hon na malého neviditelného nepřítele.