„Jste pro anebo proti vstupu země do EU?“ Obyvatelé Chorvatska by měli na tuto otázku odpovědět do konce roku. Ovšem vzhledem k mnoha překážkám, jimiž je přístupová cesta lemována, se Chorvaté o Evropu, kterou si spojují s diskreditovanými elitami, přestávají zajímat.

Na první pohled se s výjimkou současného protestního hnutí [od konce února probíhají ve velkých chorvatských městech demonstrace za odstoupení Jadranky Kosorové a její vlády, která je obviňována z korupce a špatného řízení země] vše točí kolem Evropské unie. Všechny pohledy se upírají na Brusel a na zprávy, které odtamtud přicházejí. Ovšem pouze na první pohled. Vyjma médií a vysokých politických představitelů se o vstup země do EU zajímá jen málokdo. Většina chorvatských občanů bojuje s krizí a existenčními problémy a vzkazům přicházejícím z Bruselu věnuje asi tolik pozornosti jako loňským sněhům. Viděno jejich pohledem se jednání odehrávají v jim nedostupné sféře a oni toho o nich mnoho nevědí a ani nechtějí vědět. Na cestě vstupních rozhovorů ztratila Evropská unie občany, kteří by se o ně zajímali.

Záležitost s Evropou trvá už příliš dlouho

Proč? Určitě proto, že celá tahle záležitost s Evropou trvá už hodně dlouho. Většina mladých lidí, kteří dnes demonstrují v ulicích, si už nevzpomíná ani na záhřebský summit [na němž se v roce 2000 sešly západní balkánské státy a EU], ani na Stabilizační a asociační dohody či na okamžik, kdy Chorvatsko předložilo kandidaturu na vstup do EU [v únoru 2003]. Na této dlouhé cestě stálo tolik překážek a pokoření – ať už to byl hon na generála Gotovinu [v březnu roku 2005 EU oddálila otevření vstupních rozhovorů do doby, než bude tento generál obviněný z válečných zločinů zadržen a předán Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii], spor se Slovinskem o ekologicko-rybolovnou zónu (ZERP) či blokování chorvatských vstupních rozhovorů Slovinskem [v letech 2008-2009 se země přely o vymezení námořní hranice v oblasti Piranského zálivu] – že už jsme tak trochu pozapomněli, kde jsme začali, ale i kam vlastně máme dojít. Po deseti letech reforem a různých opatřeních jsme se ocitli v hluboké a bolestné krizi. Tím spíš, že poslední rok či dva z Evropy nepřicházejí žádné dobré zprávy. Stačí se podívat, co se děje v Řecku, Irsku, Portugalsku nebo ve Španělsku. Občany ale ještě víc než vnější faktory odrazuje chování chorvatských politických elit. Naši politici ve snaze být evropštější než Evropané v Bruselu dokázali, že jsou za dosažení „strategického cíle“ ochotni zaplatit jakoukoliv cenu.

Evropské unie mají dost už i eurooptimisté

Když k tomu dodáme, že mnohá nepopulární vládní opatření neměla se vstupními rozhovory ani s podmínkami k přijetí, které si kladla Evropa, nic do činění, přestože se tak tvářila, nelze se divit, že dokonce i mnozí eurofilové jsou nyní znechuceni samotnou myšlenkou Evropské unie. Svůj díl odpovědnosti nesou i média. Od začátku jednání s Bruselem uběhlo už pět a půl roku a stále tu neexistuje skutečná, argumenty podepřená debata o pozitivních a negativních aspektech vstupu do EU. Unavení dlouhou cestou a vyčerpaní krizí a ztrátou důvěry stojíme nyní na konci cesty a nevíme nic o cíli, který nám je prezentován coby realita bez alternativy. Nyní, kdy je ukončení vstupních rozhovorů na dosah ruky [konec června, pokud vše dobře dopadne, viz níže] a kdy do referenda o Evropské unii zbývá pouhých pár měsíců, čelíme otázce, na kterou budeme muset brzy odpovědět: „Jste pro nebo proti vstupu Chorvatska do EU?“ Jak si vláda představuje toto referendum, které je prvním referendem od vyhlášení nezávislosti Chorvatska? Jak vysoká bude účast? A bude-li vysoká, nechopí se občané příležitosti, aby nahlas řekli, co si myslí o stávající vládě a opozici, které znají bezpochyby lépe než evropský projekt? Budou ti, kdo strhali a na veřejných místech pálili vlajky HDZ (Chorvatské demokratické společenství, vládnoucí strana), SDP (opoziční sociálně demokratická strana) a Evropské unie, chtít nyní tyto strany a Unii ztrestat? Přetrvávající pohrdání vlády vůči občanům týkající se nejdůležitějšího rozhodnutí posledních dvaceti let jasně vypovídá o stavu chorvatské demokracie.