„Neexistující lustrace a rychlý návrat špiček minulého režimu do nejvyšších míst.“ Taková byla podle týdeníku Respekt daň za poměrně hladké předání moci v Polsku a Maďarsku. Určitým měřítkem, jak se země se svou minulostí vypořádaly, může být podle tohoto listu osud badatelských institucí, které mapují období totality. Česká republika pak vychází z tohoto hlediska poměrně dobře. Úryvek z původního článku.

Proč se Polsko a Maďarsko, „které se jako první komunistické země odhodlaly přejít k demokracii,“ se svou minulostí vyrovnávají hůře než sousedé, ptají se autoři článku Martin M. Šimečka, Michal Komárek. Důvodem podle nich může být, že v zemích, kde předání moci probíhalo poměrně hladkým způsobem, existuje nechuť se k minulosti vracet, neboť „existuje předpoklad domluvených záruk pro představitele minulého režimu.“

V České republice se naštěstí už nediskutuje, zda mají být informace z archivů zveřejněny, ale zda a jak jsme schopni s nimi pracovat.