Francouzská vláda, zaskočená vývojem událostí, dlouho otálela, než přišla demokratům na pomoc, a vypadalo to, že bin Alího režim bude podporovat až do úplného konce. Dnes má problém svůj postoj zdůvodnit.

„Přejít ze dne na den od absolutní podpory diktatury k podpoře demokratického hnutí není jednoduché. Francouzská vláda se proto už několik dní vyjadřuje na téma ‚Jasmínová revoluce‘ zmatečně a s potížemi,“ píše Libération.

Podle deníku Le Monde se francouzská diplomacie, „nucená přizpůsobit se posloupnosti událostí, jež ji zaskočily,“ dostala do trapné situace. Na to, aby se Elysejský palác poprvé postavil na stranu těch, kteří volají po demokratizaci, bylo nutno si počkat do 15. ledna do 14 hodin, tedy celých 24 hodin po útěku bin Alího.

A k tomu, aby byly v jejím bývalém protektorátu uspořádány v co nejkratším termínu svobodné volby, vyzvala Francie až „s jednodenním zpožděním vůči USA“. Je třeba říct, připomíná deník, že „všichni Sarkozyho předchůdci se vůči bývalému francouzskému protektorátu chovali servilně anebo s ním jednali přinejmenším s krajní opatrností.“

„Vyčkávací pozici během dní, kdy v Tunisku docházelo ke krvavým policejním represím, ospravedlnili“ francouzští představitelé v komuniké Elysejského paláce „konceptem nejasných obrysů“ – „úmyslem nevměšovat se do vnitřních záležitostí suverénního státu,“ pokračuje Le Monde. „Vláda není ve své kůži,“ soudí Libération.

První, kterou tisk a politikové obžalovali, je ministryně zahraničních věcí Michèle Alliotová-Marieová, která byla 18. ledna předvolána před Národní shromáždění, aby vysvětlila příčiny nekoherentní francouzské diplomatické politiky v Tunisku, ale i na Pobřeží slonoviny. Na začátku nepokojů v Tunisku nabídla Alliotová-Marieová „know-how našich bezpečnostních sil,“ aby tak „bylo právo na demonstraci zajištěno zároveň s bezpečností,“ připomíná Libération.

„Michèle Alliotová-Marieová bude mít situaci o to složitější, že se za ni v rámci vlády nikdo nepostavil,“ pokračuje Libération. Zatímco levicová opozice kritizuje „diplomacii cynismu“, ministr obrany Alain Juppé uznává, že „jsme zřejmě podcenili, do jaké míry je veřejnost pobouřena policejním a diktátorským režimem“.  

„Francouzská vláda se nyní snaží znovu chopit kormidla,“ domnívá se deník La Croix, který je nicméně přesvědčen o tom, že „by měla štafetu převzít Evropa, jak už to udělala šéfka diplomacie EU Catherine Asthonová, když přislíbila, že bude Tunisko ze všech sil podporovat v budování ‚stabilní demokracie‘ a v přípravě a organizaci voleb, aby pak mohlo jednoho, doufejme brzkého dne získat nový status ‚výsadního postavení‘, který by utužil rovnocený vztah mezi oběma protilehlými břehy Středozemního moře“.