Přízrak polského instalatéra odtrhávající chléb od úst německým pracujícím je už minulostí. Podle časopisu Foreign Policy Romania totiž přišla řada na západoevropany, kteří se za prací vydávají do zemí střední Evropy.

Polsko bylo v roce 2009 se svým hospodářským růstem ve výši 1,7 % krizí nejméně postiženou zemí ve východní Evropě. Ani tragický skon velké části elity, které za tento úspěch země vděčí, polskou vzestupnou trajektorii nevychýlil. V důsledku toho se tisíce Němců z východu vydalo hledat práci za řeku Odru. V call-centrech, na stavbách a v ostatních sektorech v okolí Štětína oficiálně pracuje více než 2 500 Němců, ale neoficiálně se mluví o mnohem vyšších číslech. Kvalifikovaný německý dělník si může v Polsku vydělat zhruba 1 000 euro měsíčně – nic moc, ale lepší něž nic. Co by odtud kamenem dohodil, v německém okrese Uecker Randow, dosahuje míra nezaměstnanosti 20 %. 

Tento nový fenomén tak představuje další důkaz o stěhování národů v opačném směru než jsme byli zvyklí. Jestliže v 50. a 60. letech migrovali Turci a Řekové do Německa, dnes hospodářská krize Němce vede k emigraci do Polska či Turecka. 

Němečtí Turci se vracejí domů

Rodnou půdu rovněž opouštějí mladí němečtí Turci, kteří se vracejí do země původu svých rodičů. Podle jedné studie institutu Futureorg z Dortmundu se do Turecka chce vrátit 38 % mladých tureckých absolventů. Polovina z nich tvrdí, že se „doma“ necítí v Německu, kde se s nimi údajně zachází jako s cizinci. V roce 2008 jich emigrovalo zhruba 5 000. Kromě tohoto pocitu nemožnosti integrace je diskriminace na trhu práce dalším důvodem, který je vede k odchodu ze země. Podle studie vypracované Kostnickou univerzitou mají nositelé tureckých jmen o 14 % nižší šance obdržet pozvánku na pracovní pohovor. Oproti tomu Turecko, která už několik let zažívá nepřetržitý hospodářský boom, nabízí lákavé pracovní příležitosti a o vysoce kvalifikovanou a navíc jazykově vybavenou pracovní sílu projevuje zájem. 

Bilingvní uchazeči s diplomem z obchodního managementu či inženýrských oborů zvyklí na německou pracovní etiku představují oblíbený profil tureckých zaměstnavatelů. „Německo tak nejen ztrácí vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, které zaplatilo vzdělání, ale rovněž i jedince, kteří by mohli rozhodným způsobem přispět k úspěšné integraci, této etnické menšiny,“ lituje Astrid Ziebarthová v analýze pro German Marshall Fund. 

Portugalci odcházejí do Afriky

Jak už se dalo očekávat, tak exodus mladých kvalifikovaných pracovníků zažívají státy, které krize postihla nejvíce. Řada mladých Řeků, kteří se vrátili domů po absolvování studií v zahraničí, přišla o práci a zvažují tak další odchod. Během období silného hospodářského růstu si Keltský tygr liboval ve skutečnosti, že nová hospodářská odvětví držela tuzemce v zemi a přitahovala Iry z diaspory k práci ve stavebnictví a finančních službách. Dnes tyto oběti snižování platů stojí ve frontě na emigraci. 

Desítky tisíc Portugalců, v jejichž zemi dosahuje nezaměstnanost zhruba 10 %, dnes hledají štěstí v Angole, bývalé portugalsky mluvící kolonii na jihu Afriky. Díky vysokým příjmům z ropy vykazuje angolské hospodářství za posledních pět let průměrný růst ve výši 16 %, portugalská ekonomika ve stejném období pro srovnání dosáhla průměrného růstu 1,1 %. Angolský boom poskytuje mnoho profesních příležitostí kvůli obrovskému nedostatku kvalifikované pracovní síly v inženýrských oborech, telekomunikacích, maloobchodu a bankovním sektoru. Během posledních tří let se do země přistěhovalo téměř 25 000 Portugalců. Jsou mezi nimi šéfové malých firem, manažeři či kvalifikovaní dělníci (zedníci, elektrikáři, stavbyvedoucí atd.). Navzdory traumatům z období kolonialismu a boje za nezávislost integraci Portugalců usnadňují silné jazykové, historické a kulturní vazby mezi oběma zeměmi.