Některé země sledují vývoj hospodářské situace v Řecku s obavami: buď proto, že jsou na Athénách úzce ekonomicky závislé, nebo protože se bojí, že řecká krize oddálí jejich přístup k jednotné měně.

Balkánské země soudí, že „podpora Řecku přináší velkou úlevu,“ podotýká Die Presse poté, co země eurozóny daly zelenou plánu na záchranu řeckých veřejných financí. Řecko totiž kontroluje značnou část jejich finančních trhů, vysvětluje vídeňský deník. V Bulharsku náleží 30 % bank řeckým úvěrovým společnostem, v Albánii kontrolují řecké banky 50 % finančního sektoru. Řecko tak bylo pro Balkán dlouhou dobu modelem a motorem růstu. Řekové do států v tomto regionu investovali několik miliard euro: pro řecké podniky pracuje ve své zemi 17 000 Bulharů, na řeckých investicích závisí v Bulharsku více než 100 000 pracovních míst. Ohrožen je i bulharský vývoz, protože Řecko je čtvrtým největším odběratelem bulharských výrobků. „Řecká krize bude mít zřejmě velice vážný dopad i na sezónní dělníky,“ dodává Die Presse. Jen v Bulharsku se jejich počet odhaduje na 150 000, v Albánii pak na 650 000. „Na platech těchto číšníků, uklízeček a výpomocných dělníků při sklizních, kteří přicházejí z Balkánu a pracují v Řecku, závisí celé rodiny,“ píše s obavou deník.

„Vystaví řecká krize nové bariéry a překazí některým zemím přístup k eurozóně? Státy střední Evropy, které se chovaly zodpovědně a které plnily kritéria pro přístup k euru, budou kvůli Řecku odmítnuty? Řekové budou zachráněni, a tak odměněni za svou nezodpovědnost, zatímco Estonci a Bulhaři navzdory zodpovědnému chování potrestáni?,“ klade si otázku rumunský týdeník Dilema Veche, podle nějž k vedlejším škodám způsobeným řeckou krizí patří pravděpodobné oddálení přístupu Estonska a Bulharska – ale též Rumunska – k eurozóně, i když se země chovaly relativně ukázněně.

Právě tuto domnělou bulharskou kázeň před nedávnem zkompromitovala nová zjištění týkajících se bulharského rozpočtu. Podle euobserver.com oznámila bulharská vláda odhalení „dodatků a utajovaných smluv“, zděděných po předchozí vládě, které navýšily bulharský veřejný dluh na rok 2009 z odhadovaných 1,9 % na 3,7 % HDP, čímž překročil hranici 3 % požadovanou pro členy eurozóny a kandidátské země. „Dobrý žák“, který měl být členem vedoucí skupiny kandidátů na přístup k euru, se tak propadl hluboce dolů. Jak pokračuje panevropský portál se sídlem v Bruselu, „ministr financí 11. dubna oznámil, že nová odhalení oddálí snahy země o získání eura, ale neznamená to, že by tím byl těmto snahám konec“.