Při příležitosti konání irského referenda o přenesení rozpočtové smlouvě, které proběhne posledního května, vybízí deník Irish Times voliče, aby se soustředili na samotnou smlouvu, a nikoliv podružná témata.

Zítra budeme po ostré a často nepříliš poučné kampani konečně hlasovat. Nikoliv však o vládě. Nikoliv o vodném a stočném či inkasu. Dokonce ani o „úsporných opatřeních“. Budeme hlasovat o tom, zda vládě dovolíme ratifikovat rozpočtovou smlouvu a náležitě kvůli tomu upravit naši ústavu. Z celoevropského hlediska se jedná o neobvyklé a významné demokratické právo, kterému se právem těšíme a které s sebou na druhou stranu nese demokratickou odpovědnost, povinnost voličů vyjádřit se výhradně  k dané otázce. Možná si děláme přílišné naděje . . .

Stejně jako ve všech sedmi minulých referendech, v nichž se měl irský lid vyjádřit k integraci EHS/ES/EU, The Irish Times opět doporučuje hlasovat pro. Nejen z důvodu nevyléčitelné a nekritické eurofilie, ale rovněž na základě kritického zhodnocení tehdejších – a i dnešních – životních zájmů Irska. Některé věci sice děláme lépe, ale něco můžeme udělat jen společně, kolektivně, ve spolupráci s našimi evropskými partnery.

Prohloubení fiskálních základů

Budování měnové unie a jednotné měny je toho skvělým příkladem. Zítřejší hlasování je právě o tomto nedokončeném úkolu – žádnému ptákovi se ještě nepodařilo letět jen s jedním křídlem. O vyhloubení pevných celoevropských fiskálních základů, na kterých musí stát každá pevná měna a díky nimž si členské státy eurozóny budou moci solidárně kolektivně půjčovat za dlouhodobě udržitelné úrokové sazby. To není jen jakási podivná německá představa, ale realita hospodářského života.

Nic jako oběd zadarmo neexistuje. Levné peníze něco stojí a státy eurozóny za to musí zaplatit – fiskální disciplínou, dobrou správou věcí veřejných vzájemnou podporou. A ano, také trochou bolesti. To je odůvodnění smlouvy, kterou máme podpořit, i kondicionality spojené s přístupem k financím Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), které bychom mohli v budoucnu opět potřebovat. A nejde přitom o žádnou „bankéřskou“ či „spekulantskou smlouvu“, jak tvrdí ve své kampani její odpůrci, nýbrž dohodu, která evropským státům umožní postavit se proti rozmarům spekulantů vytvořením měny s dostatečnou vahou a stabilitou, která zajistí odolnost vůči jejich útokům.

Rozpočtová smlouva stavebním prvkem společné měny

Cena peněz – úroková sazba – je především měřítkem vnímaného rizika  a nejistoty. Návrat k půjčování na dluhopisových trzích bude v příštím roce nevyhnutelně – bez ohledu na to, zda bude Irsko hlasovat pro či proti – návratem z relativně bezpečného přístavu nižších úroků z půjček ze záchranných fondů do moře nejistoty a potenciálně závratných úrokových sazeb.  Proč bychom se měli ve jménu zdravého rozumu dobrovolně připravit o tuto rezervu?

Kampaň pro přijetí smlouvy byla před referendem postavena příliš defenzivně. Na argumentu dvojité negace založeném na zhoubných dopadech odmítnutí smlouvy. Je ovšem třeba slyšet i pozitivní argument: tato smlouva je zcela zásadním a přínosným stavebním prvkem naší měny.

Avšak především hlasujte! Je to vaše ústava, vaše měna, vaše budoucnost. Nenechte za sebe rozhodovat nikoho jiného.