Kultura a debaty Média

Soukromí: Evropa proti Facebooku

24 říjen 2011
The Irish Times Dublin

Nezajímá se Facebook příliš o data svých uživatelů? Série žalob, za kterými stojí rakouský student práv, vedla v Irsku, kde má internetová sociální síť své evropské sídlo, k auditu ochrany osobních údajů.

Spor, který německy mluvící tisk označuje jako boj Davida s Goliášem a který začal seminární prací rakouského studenta práv, se nyní stal irskou výzvou Facebooku v oblasti ochrany soukromí a mohl by mít dopad na 600 milionů uživatelů po celé Evropě.

Stížnosti proti Facebooku se zrodily z žádosti o zpřístupnění svých osobních dat v držení sítě Facebook. Podal ji v souladu s evropským právem čtyřiadvacetiletý rakouský student práv Max Schrems. Od společnosti obdržel CD obsahující 1222 stran informací, které o něm společenská sít měla k dispozici.

Ve své osobní složce nalezl některé informace, které ho zneklidnily. I nadále se v ní objevovaly příspěvky, šťouchnutí, zprávy i přátelé, jejichž smazáním si byl zcela jist. Byly zde i chatové a osobní zprávy, které obsahovaly osobní informace o něm a jeho přátelích.

Obavy v něm vyvolalo i to, že jiná data zde naopak chyběla. Například zde nebyly informace o použití tlačítka „Líbí se mi“, které umožňují uživatelům vytvářet na svém profilu odkazy na jiné webové stránky. Chyběly i podrobnosti o tom, jak s jeho fotografiemi naložila nedávno zavedená technologie rozpoznávání obličejů.

Ukládání dat může být nebezpečné

Scherm proto s několika přáteli rozjel internetovou kampaň Europe-v-Facebook, která se snaží o vyjasnění některých vážných nejasností v oblasti ochrany soukromí údajů, jež mají podle nich na uživatele Facebooku přímý dopad. Skupina zatím zformulovala 22 stížností, které předložila irskému komisaři pro otázky ochrany dat. Jelikož se evropské sídlo Facebooku nachází v Dublinu, má irský úřad soudní pravomoc nad uživateli sítě mimo Spojené státy a Kanadu.

Skupina mimo jiné viní Facebook z toho, že vytváří stínové profily uživatelů i neuživatelů, že přímé komunikační kanály, jako jsou např. chatové zprávy, zůstávají v systému i po jejich smazání a že se síť zabývá „nadměrným zpracováváním“ dat.

Podle Schermse může být ukládání těchto dat nebezpečné. Obává se, že by se Facebook, stejně jako řada společností v minulosti, mohl stát terčem hackerských útoků. A že ze zdánlivě neškodných informací by se mohl stát celoživotní archiv s možností vyhledávání, čehož by mohly snadno zneužít vlády, zpravodajské služby atd.

Scherms uvádí, že cílem je průhlednost – princip, který Facebook vychvaluje, sám se ho však nedrží. Společnosti, které nakládají s obrovským množstvím osobních dat, tak musejí činit zcela v souladu se zákony o ochraně soukromí, říká Scherms, zvláště když uvážíme, že Facebook používá více než 800 milionů lidí. „Nesnažíme se Facebook zlikvidovat. Já sám ho pořád používám,“ říká Scherms. „Myslím si, že je to cool technologie.“

Technologický vývoj předčil informovanost o ochraně osobních údajů

Kampaň Evropa-v-Facebook však již vyburcovala další uživatele. Po jejím zahájení letos v srpnu Facebook zavalily tisíce žádostí ze strany uživatelů požadujících přístup ke svým datům. Sociální síť jich předtím dostávala sotva několik týdně.

Audit přichází v okamžiku, kdy internetové společnosti čelí oficiální kontrole ze strany hned několika jurisdikcí, včetně EU a USA. Viviane Redingová, eurokomisařka pro otázky spravedlnosti, letos v březnu prohlásila, že společnosti, které v Evropě podnikají, se musejí řídit evropským právem. V srpnu nařídila německá spolková země Šlesvicko-Holštýnsko státním institucím, aby odstranily tlačítko „Líbí se mi“ ze svých webových stránek. Stalo se tak poté, co komisař pro ochranu osobních údajů Thilo Weichert rozhodl, že jeho užívání by mohlo vést k profilování, které je v rozporu s německým i evropským právem. Technologie rozeznávání obličejů vyvolala obavy i u některých úřadů pro ochranu dat v Německu a Velké Británii.

V rychle se rozvíjejícím internetovém světě jsou vlády i spotřebitelé často nuceni hrát si s internetovými společnostmi na honěnou. Ve studii Náhled na trh: Strategie ochrany soukromí v sociálních médiích, kterou letos zveřejnila společnost pro výzkum technologií Gartner, poukazuje ředitel výzkumu Brian Blau na to, že „skok, který vývoj technologií sociálních sítí učinil, daleko předčil informovanost spotřebitelů o tom, jak svá internetová data chránit. Tohoto rozdílu využívají poskytovatelé sociálních médií, kteří se neustále snaží posunovat hranice toho, jaký druh přístupu k datům jsou spotřebitelé ochotni tolerovat.“

Jak Blau dodává, sociální média dnes mají  – prostřednictvím sociálních sítí, blogů, fór, a lokalizačních služeb – zcela bezprecedentní přístup k neustále se zvyšujícímu množství informací, které spolu lidé na internetu sdílejí. Když jsou tato data sbírána a analyzována, poskytují „detailní pohled na to, kdo uživatelé jsou, kde se nacházejí, co mají a nemají rádi, jaké mají osobní návyky a s kým jsou v kontaktu“.

Poté, co Facebook oznámil zavedení nové služby Moje historie, se zdá, že množsví informací, které spolu budou uživatelé sdílet, znovu vzroste. Internetové výstřižkové album Marka Zuckerberga uživatelům nabízí možnost vytvořit si na internetu chronologický obraz svého života a zpětně do něj doplňovat další detaily.