Otázky 27
-
Ekonomika: Brusel rozjíždí druhou fázi jednotného trhu
3 říjen 2012494PresseuropIl Sole-24 Ore -
Evropská integrace: Čím dál vzdálenější Britské ostrovy
20 září 201232296 The Guardian Londýn -
Evropské instituce: Jak ven z krize? Vytvořme ministerstvo pro evropské hospodářství, míní Rompuy
14 září 20127310PresseuropLa Repubblica -
Eurozóna: Politici už se nemohou vymlouvat
13 září 20128978 La Repubblica Řím -
Instituce: Barroso oživuje obávané slůvko
13 září 201212485PresseuropSvenska Dagbladet, Der Standard, România libera & 2 others -
Evropské instituce: Technokracie uhlazuje cestu euroskepticismu
12 září 201216538 El País Madrid -
Občanství : Jaký je váš hlas v Evropě?
10 září 20128224 Dilema Veche Bukurešť -
Diskuze: Co znamená „více Evropy‟?
10 září 201218638 Público Lisabon -
Schengenský prostor: Bulharsko by mohlo dát Rumunsku vale
3 září 2012923PresseuropStandart, Le Monde, România libera -
Diskuze: Federální Evropa je jen přelud
31 srpen 2012212182 La Repubblica Řím -
Diskuze: Jsou základy demokracie pevné?
29 srpen 201211150 Dilema Veche Bukurešť -
Referendum: Demokraticky posílená Evropa
23 srpen 201214296 De Morgen Brusel -
Dluhová krize: Podzim plný nástrah
20 srpen 201226142 Público Lisabon -
Myšlenky: Zorganizujme v roce 2014 skutečně evropské volby
17 srpen 201222358 La Repubblica Řím -
Jazyky: Bruselu chybějí překladatelé
8 srpen 201240514PresseuropSüddeutsche Zeitung -
Slovensko : Podezřelá z korupce v Bratislavě, pověřená privatizací v Aténách
7 srpen 20121076PresseuropSME -
Euromýty (10/10): Dobrý hospodář si může dělat, co chce
3 srpen 20126619 De Groene Amsterdammer Amsterdam -
Euromýty (9/10): Nejprve státní příslušnost, potom evropská identita
2 srpen 201217451 De Groene Amsterdammer Amsterdam -
Euromýty (8/10): Narovnané banány pro vaše dobro
1 srpen 201215519 De Groene Amsterdammer Amsterdam -
Euromýty (7/10): Ne všechny zákony pocházejí z Bruselu
31 červenec 2012774 De Groene Amsterdammer Amsterdam -
Euromýty (6/10): Eurokracie je celkem štíhlá
30 červenec 2012743 De Groene Amsterdammer Amsterdam -
Euromýty (5/10): EU je stále klubem jen pro zvané
27 červenec 20124913 De Groene Amsterdammer Amsterdam -
Krize eurozóny: Lídři EU bloudí v neznámém prostředí
26 červenec 20127647 NRC Handelsblad Amsterdam -
Euromýty (4/10): Z rozpočtu EU více dostáváme, než platíme
26 červenec 20123911 De Groene Amsterdammer Amsterdam -
Euromýty (3/10): Rozpočet EU – málo peněz, hodně plýtvání
25 červenec 2012718 De Groene Amsterdammer Amsterdam -
Euromýty (2/10): Lobisté mohou být prospěšní
24 červenec 20121096 De Groene Amsterdammer Amsterdam -
Euromýty (1/10): Demokratický deficit, menší než si myslíme
23 červenec 201215229 De Groene Amsterdammer Amsterdam -
Evropské instituce: Krize dělá z Barrosa tvrďáka
19 červenec 2012383PresseuropDer Spiegel -
Instituce: I pro eurokacíře se místo najde
19 červenec 201213718 De Groene Amsterdammer Amsterdam -
Itálie: Jak se zbavit vlády technokratů
17 červenec 20127435 Corriere della Sera Milano -
Rumunsko: Pozornost Evropy se nelíbí všem
16 červenec 2012476PresseuropJurnalul Naţional, Adevarul -
Debata: Tísnivé bruselské objetí
16 červenec 201214119 Die Welt Berlín -
Diskuze: Zůstává už jen Paříž
6 červenec 201212582 El País Madrid -
Regiony: Srdce kontinentu si buduje tvář
3 červenec 2012554PresseuropIl Fatto Quotidiano -
Evropská rada: Monti a Rajoy dávají sbohem národní suverenitě
2 červenec 201217942 La Vanguardia Barcelona -
Kypr: Předsednictví na nepohodlné židli
2 červenec 2012742 O Phileleftheros Nicosie -
Evropská rada: „Bitva dovedena do vítězného konce“
29 červen 201214561PresseuropEl Mundo, El País, Le Figaro & 2 others -
Evropská rada: O skok vpřed
29 červen 2012133106 France Inter Paříž -
Evropská rada: Ano, euro je smrtelné
28 červen 201213839PresseuropLe Monde, Handelsblatt, Público & 2 others -
Evropská rada: Evropský Vietnam
28 červen 2012151120 La Repubblica Řím -
Evropská rada: Brusel testuje hranice EU
27 červen 20126561 El País Madrid -
Eurozóna: Německo rozhodne mezi větším či menším zlem
26 červen 2012195202 Süddeutsche Zeitung Mnichov -
Evropská unie: Na německou Evropu nedojde
21 červen 2012294165 Gazeta Wyborcza Varšava -
Schengenský prostor: Státy zlobí europoslance
15 červen 20124237PresseuropDilema Veche -
Dluhová krize: Politická unie se snadno řekne, ale těžko udělá
8 červen 201211728PresseuropFinancial Times Deutschland, Financial Times Deutschland, Le Figaro -
Schengenský prostor: Paříž a Berlín posilují kontrolu hranic
7 červen 2012945PresseuropDie Tageszeitung -
Irsko: Proč potřebujeme rozpočtovou smlouvu
30 květen 2012541 The Irish Times Dublin -
Průzkum: Evropané mají omezenou důvěru v EU
30 květen 20123811Presseurop -
Irsko: „Fiskální pakt ano, ale...“
30 květen 20127363 The Irish Times Dublin -
Řecko: Žalozpěv řeckých podnikatelů
28 květen 20121516 Le Monde Paříž
Snad téměř šichni evropští představitelé považují hlubší integraci za jedinou cestu z krize. Jen Británie i nadále stojí stranou a propast mezi ní a zbytkem EU se prohlubuje, píše komentátor listu The Guardian.
Verdikt německého Spolkového ústavního soudu ukončil první část evropské „války o sjednocení“. Dnes však začíná její další fáze: bitva za přesvědčení národních politiků, aby akceptovali potřebné postoupení národní suverenity Evropské unii. 
Ambiciózní návrh předsedy Komise José Manuela Barrosa vytvořit federaci členských států nevyhnutelně nastoluje otázku budoucích pravomocí Bruselu a role, kterou budou v této nové struktuře hrát členské státy, domnívá se evropský tisk. 
Herman Van Rompuy a Mario Monti navrhují svolat zvláštní summit, který by měl dodat nový stimul evropskému projektu. V době, kdy nedostatek demokratičnosti ve fungování EU vyvolává stále silnější kritiku, to není příliš šťastný nápad, myslí si španělský politolog.
Občané Evropské unie mají určitě názor na témata jako právní úprava finančního sektoru či ovoce a zeleniny. Anebo představu, co bude s EU v roce 2020. Mohou je vyjádřit na stránkách, které pro tento účel spustila Evropská komise. Klíčové otázky jako evropské občanství jsou však poněkud nejasné, konstatuje rumunský novinář.
Evropští představitelé hovoří o konceptu „více Evropy“ jako o cestě k překonání krize. Podle portugalského kritika umění jsou to ale slova zbavená významu pronášená se stejnou lehkovážností, s jakou si státy EU navzájem zahrávají se svými osudy. 
Federální projekt opouští v rytmu strategií svých představitelů čím dál více zemí, v čele s Německem. Tím ale vzniká prostor pro originální alternativy, jako je středomořský klub nebo latinská unie, domnívá se doyen italské žurnalistiky.
Demokracie, jejíž oslabení vnímáme všude ve světě, se nyní zdá být ohrožena i v samotné Evropě. Možná proto, že se Unie nesnaží chránit jednu ze svých nejzákladnějších hodnot všemi možnými prostředky, varuje rumunský komentátor v reakci na politickou krizi, kterou jeho země prochází.
Politická unie, o níž jako o nezbytném důsledku měnové a fiskální unie hovoří evropští představitelé, a ústava, která je s ní spojena, nebudou mít legitimitu, nedostane-li se jim demokratického posvěcení. K tomu je zapotřebí celoevropské všelidové hlasování, soudí vlámský novinář Paul Huybrechts. 
Zatímco srpen přinesl, co se státních dluhů týče, relativní uklidnění, podle množících se signálů čeká euro „černé září“. Nedůvěra mezi „disciplinovanými“ a nejzadluženějšími státy dosáhla takového stupně, že se EU nebezpečně blíží bodu zlomu. 
Ano, evropský veřejný prostor existuje, ale do skutečné politické unie máme ještě daleko. Proč neudělat z tohoto ambiciózního projektu hlavní téma voleb v roce 2014 a nezmobilizovat voliče k účasti na velkém evropském díle?, ptá se profesor italského ústavního práva Andrea Manzella. 
Nehrozí, že vstupem rozpočtové smlouvy v platnost zároveň zmizí dosud výsadní právo členských států určovat výši daní a státních výdajů? List Groene Amsterdammer se v závěrečném díle seriálu o euromýtech snaží změřit jejich manévrovací prostor. 
Podle euroskeptiků ohrožuje evropská integrace národní kulturu a identitu. Existuje ale vůbec nějaká společná „evropská identita“? V dalším pokračování seriálu o euromýtech zkoumá Groene Amsterdammer názory Evropanů. 
O EU se často říká, že se snaží regulovat úplně vše: od zakřivení okurek k velikosti čokoládových vajíček. Je to však opravdu tak zbytečné a zatěžující? Další pokračování seriálu reportáží o euromýtech listu De Groene Amsterdammer. 
Říká se, že 80 % našich zákonů kopíruje evropskou legislativu. Toto číslo citují euroskeptici i eurofilové. V pokračování série o euromýtech De Groene Amsterdammer ukazuje, že tento údaj prostě nesedí.
Je EU skutečně těžkopádnou a nákladnou byrokracií s nekonečnými zástupy úředníků chrlících nepřeberné množství pravidel? Odpověď na tuto otázku se snaží najít v šestém díle své série o euromýtech nizozemský týdeník De Groene Amsterdammer. 
EU má již sedmadvacet členů a další klepou na dveře. Jsou mezi nimi země tak rozdílné, že jejich vstup ohrozí její fungování? Deník Groene Amsterdammer analyzuje další z evropských mýtů. 
Evropští představitelé jsou už dva roky obviňováni z toho, že jejich strategie na řešení krize eura jsou pouhými „improvizacemi“. Lze jim to ale vzhledem k jedinečnému charakteru situace vytýkat? ptá se redaktor listu Handelsblatt. 
Jak euroskeptici rádi připomínají, Nizozemci jako jedni z největších čistých plátců do rozpočtu EU posílají bruselské pokladně „miliardy eur“. Dostávají za to něco zpátky? ptá se De Groene Amsterdammer ve svém cyklu o euromýtech. 
Často slýchanou výtkou na adresu EU je, že příliš utrácí a navíc za zcela zbytečné projekty. Jde skutečně o takové plýtvání? táže se list Groene Amsterdammer ve třetím díle reportáže o „euromýtech“. 
Kolem institucí EU se pohybuje velké množství nátlakových skupin. Jakou roli zde hrají? Dokáží v každém případě prosadit svou? Nizozemský list Groene Amsterdammer se pokusil jejich boje analyzovat. Druhý díl reportáže o evropských mýtech. 
Byrokratická, utrácivá, v područí lobbistů... EU je terčem mnoha kritik, a ne všechny přicházejí ze strany zatvrzelých euroskeptiků. Některé jsou odůvodněné, jiné méně. Nizozemský týdeník Groene Amsterdammer ve snaze vnést do této problematiky určité osvětlení přichází s analýzou „deseti mýtů“. Prvním z nich je demokratický deficit. 
Na bruselské úředníky často média hledí jako na členy bruselské sekty. To proto, že se pohybují v absolutně proevropském prostředí, domnívá se nizozemský novinář Philip Ebels. I zde ale sílí kritické hlasy. 
Itálie se loni – ve snaze uklidnit trhy – uchýlila k sestavení vlády nezvolených technokratů. Ovšem v nadcházejících volbách, které se uskuteční v roce 2013, mohou politické strany získat zpět důvěru občanů pouze v případě, že budou přicházet s projekty prospěšnými pro společnost, soudí autor úvodníku listu Corriere della Sera. 
Je stín Bruselu pro demokracii přínosný, nebo je spíše na škodu? Uprostřed diskuze o odvolání prezidenta Băsesca hodnotí rumunský tisk ambivalentní postoj země vůči Evropské unii. 
Brusel musí v rámci Evropské unie jako celku vyvíjet na své členské státy tlak. Příklady z Rumunska, Maďarska a Itálie ale ukazují druhou stranu mince – částečně je to na úkor občanské společnosti či místní kultury. 
Ekonomické těžkosti svazující Řecko, Španělsko i Itálii stejně jako složitý proces rozhodování Německa byly dlouhou dobu hlavním předmětem evropské diskuze. Teď se však do popředí dostává další důležitý hráč, který bude rozhodovat o evropské budoucnosti: Hollandova Francie. 
Dohoda, na které se političtí lídři v Bruselu na popud Španělska a Itálie dohodli, znamená jediné: čtyři a půl století po podepsání Vestfálského míru přežije suverénní národní stát jedině tehdy, svěří-li část svých kompetencí nadnárodnímu celku. 
Žádost o finanční záchranu, turecký bojkot … – Nikósie se do čela EU postavila v obtížné situaci. Je to ale klíčový okamžik, který nesmíme promeškat, varuje deník Phileleftheros. 
„Club Med“ [jihoevropské státy bojující s finančními problémy] získaly chvilku oddechu a Německo si zachovalo tvář – podle evropského tisku skýtá bruselský summitu možnost udělat v některých klíčových aspektech dluhové krize krok kupředu. 
Bankovní unie, nastartování investic, prohloubení politické a ekonomické unie… Summit z 28. a 29. června by měl Evropě dodat vítr do plachet, domnívá se komentátor Bernard Guetta. Jen škoda, že se jeho aktéři spíš podobají účetním než vizionářům. 
Evropská rada si nemůže dovolit nový krátkodobý kompromis, varuje evropský tisk. Riziko zhroucení jednotné měny a spolu s ním i Evropské unie musejí brát evropští představitelé velice vážně. 
Sedmadvacet členských států stojí na prahu dalšího z nespočetné řady „summitů poslední šance“. Lpěním na vlastních postojích hrají nicméně stále tentýž part a doufají, že se krize vyřeší sama. Počínají si tak stejně jako američtí generálové, kteří z neschopnosti najít východisko z války pokračovali v bombardování Vietnamu.
Představitelé institucí EU svým návrhem na větší kontrolu národních rozpočtů a bank vycházejí vstříc německým federalistickým návrhům. Toto řešení by však mohlo vyvolat odpor některých států, aniž by došlo ke zmírnění tlaku trhů. 
Německé finále o euro začalo a Angela Merkelová se před summitem EU bude muset rozhodnout, zda a jak je Německo schopno zachránit společnou měnu, varuje list Süddeutsche Zeitung.
Na první pohled to vypadá jako jasná věc: Německo v EU prosadí svou politickou vizi a hospodářský řád. Podle deníku Gazeta Wyborcza to nebude tak jednoduché, protože jeho sociální model je v současné době už v úpadku a na případnou politickou unii není připraveno lépe než ostatní.
Angela Merkelová by chtěla více federalismu a hovoří o dvourychlostní Evropě. To ovšem představuje právní problém i v samotném Německu a vytváří propast mezi ní a Françoisem Hollandem. 
Při příležitosti konání irského referenda o přenesení rozpočtové smlouvě, které proběhne posledního května, vybízí deník Irish Times voliče, aby se soustředili na samotnou smlouvu, a nikoliv podružná témata. 
Referendum o fiskálním paktu proběhne v Irsku na konci května. Přijmout smlouvu o rozpočtové disciplíně uprostřed finanční krize by bylo nesmyslné, domnívá se komentátor listu Irish Times Fintan O’Toole. Jde podle něj zatím jen o sbírku sankcí pro zlobivé signatáře”. 
Chapadlovitý veřejný sektor, všemohoucí odbory, klientelistická politika: seznam stížností řeckých podnikatelů je nekonečný. Sami nicméně dlouhá léta delokalizovali výrobu, neinvestovali do vývoje a neplatili řádně daně, a na odchod Řecka z eurozóny by tak navíc doplatili jako první.