Politika
-
Schengenský prostor
Bukurešť a Sofie se mají ještě snažit
9 Únor 2012PresseuropRomânia libera -
Rumunsko
Mission impossible agenta Ungureana
8 Únor 20121PresseuropRomânia libera, Jurnalul Naţional, Adevarul, Revista 22 -
8 Únor 20122PresseuropHelsingin Sanomat
-
Rumunsko
Špion ve vládě
7 Únor 2012PresseuropAdevarul -
Francie-Německo
Merkelová zachraňuje svůj pár
7 Únor 2012PresseuropLibération, Le Figaro, Le Monde & 2 others -
Instituce
Splín eurokratů
6 Únor 201210Le Temps Ženeva -
Slovensko
Protesty a cenzura kolem Gorily
6 Únor 2012PresseuropSME -
Ekonomika
Sarkozyho fascinuje německý model
2 Únor 201214PresseuropLe Monde, Le Figaro, La Croix, Libération -
2 Únor 2012PresseuropNépszava
-
Fiskální pakt
V Irsku začíná ostrá debata o referendu
1 Únor 20123PresseuropThe Irish Times -
Slovensko
Ve spáru Gorily
1 Únor 20127Respekt Praha -
Evropská rada
Bruselský Don Quijote
31 Leden 201248El País Madrid -
Fiskální pakt
Praha zůstala za dveřmi
31 Leden 2012PresseuropHospodářské noviny -
Summit EU
V Polsku 100% spokojenost nepanuje
31 Leden 2012PresseuropGazeta Wyborcza, Dziennik Gazeta Prawna -
Evropská rada
Merkelová zachází příliš daleko
31 Leden 201214PresseuropDer Tagesspiegel -
Německo-Itálie
Montiho sebevědomá Itálie
30 Leden 201223Die Zeit Hamburg -
Eurozóna
Komisař pro rozpočet v Řecku naráží
30 Leden 201261PresseuropPúblico, Le Monde, Ta Nea & 2 others -
Krize eurozóny
Zachraňte euro – zbavte se Německa
27 Leden 2012119The Times Londýn -
26 Leden 201221Il Fatto Quotidiano Řím
-
Rumunsko
Ministr odvolán smskou
25 Leden 2012PresseuropAdevarul -
24 Leden 2012PresseuropDie Tageszeitung
-
Chorvatsko
Nesmělé „ano“ Evropské unii
23 Leden 20122PresseuropNovi List, Slobodna Dalmacija, Jutarnji List -
Střední Evropa
Vídeň-Budapešť, zpáteční jízdenka do minulosti
23 Leden 201216Le Monde Paříž -
23 Leden 20124PresseuropFinancial Times
-
Chorvatsko
Chorvaté v pokušení dát Evropě košem
20 Leden 201215Tportal Záhřeb -
Maďarsko
Bankrotem k revoluci
20 Leden 20129Respekt Praha -
Rumunsko
Kdo jsou Rozhořčení z Bukurešti?
19 Leden 20122România libera Bukurešť -
Maďarsko-EU
Orbán se tváří nechápavě
19 Leden 2012PresseuropNépszava -
Evropský parlament
Po klidném Buzkovi uragán Schulz
18 Leden 20123PresseuropGazeta Wyborcza, Financial Times Deutschland, Wprost, Der Spiegel -
Maďarsko-EU
Bobřík síly pro Orbána
18 Leden 20128PresseuropMagyar Nemzet, Népszava, Népszabadság -
Evropská unie
Konec mýtu o rovnosti
17 Leden 2012149Gazeta Wyborcza Varšava -
Rumunsko
Revolta v Bukurešti
16 Leden 20121PresseuropAdevarul -
13 Leden 2012PresseuropPolska The Times, Gazeta Wyborcza, Rzeczpospolita
-
12 Leden 201217Népszabadság Budapešť
-
Zbrojní politika
Řecká armáda šetřit nemusí
11 Leden 201234Die Zeit Hamburg -
Dluhová krize
„Merkozy“ se bojí jednat
10 Leden 201214PresseuropPresseurop -
Maďarsko
Orbánova verze
9 Leden 2012PresseuropMagyar Hírlap -
Maďarsko
Osamocený Viktor Orbán
6 Leden 20129Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Maďarsko
Orbán je následek staré choroby
5 Leden 201231La Stampa Turín -
Evropská unie
Maďarsko je i naše záležitost
4 Leden 201239Le Monde Paříž -
3 Leden 20122PresseuropHandelsblatt
-
Vyhlídky
2012: Horší už to nebude
3 Leden 201214Gazeta Wyborcza Varšava -
Maďarsko
Proti Orbánovi ano, ale sami
3 Leden 20129Heti Világgazdaság Budapešť -
Dluhová krize
Bude rok 2012 osudový?
2 Leden 201263El País Madrid -
Evropské předsednictví
Dánsko: velké úkoly malého předsedy
2 Leden 20126Politiken Kodaň -
Zaměstnanost
Německo, země ekonomické imigrace
23 Prosinec 20114PresseuropHandelsblatt -
Rumunsko
Revoluce? Jaká revoluce?
21 Prosinec 20119Jurnalul Naţional Bukurešť -
Klimatické změny
Europarlament chce přecenit emise CO2
21 Prosinec 20112PresseuropEl País -
Maďarsko
Konflikt o mediálním zákoně
21 Prosinec 20111PresseuropPresseurop -
Česká republika
Z Prahy je to do Evropy někdy pořádně daleko
20 Prosinec 20116Lidové noviny Praha
Jmenováním šéfa tajných služeb do čela vlády se prezident Băsescu snaží předejít konání předčasných voleb. Podle rumunského tisku však tato kontroverzní osobnost možná není tou nejlepší možnou volbou, která ukončí protesty proti úsporným opatřením a politikům, dodává rumunský tisk. 
Osmdesát dní před prvním kolem francouzských prezidentských voleb vstoupila německá kancléřka do volební kampaně po boku Nicolase Sarkozyho, svého nejcennějšího evropského spojence. Jak francouzský, tak německý tisk označují tento krok za riskantní. 
Maastrichtskou smlouvou podepsanou 7. února 1992 získala Evropská komise a její úředníci bezprecedentní pravomoci. O dvě desetiletí později jim jejich sen vzal primát ekonomiky nad politikou a hospodářská krize z nich udělala obětní beránky. 
Francouzský prezident, kterého s největší pravděpodobností čeká znovuzvolení, se rozhodl navrhnout ekonomický projekt, který by kopíroval německý model. Francouzský tisk tato strategie zaráží. 
Gorila, která se objevila na Slovensku tři měsíce před předčasnými parlamentními volbami, je výbušná a konspirativní. Poukazuje na zkorumpovanost samotné podstaty politického prostředí. 
Evropský summit ze 30. ledna byl příležítostí představit další zázračný elixír na podporu finanční stability a hospodářského růstu. Proč ale bruselské recepty nemají velkou účinnost, vysvětluje španělský list El País. 
Německo bylo v Itálii dlouho proklínáno jako chytrolín s patentem na rozum, ale zároveň respektováno jako jednička ve své třídě. To se s nástupem korektního premiéra Montiho mění a Berlín si bude muset zvyknout, že mu Řím čas od času udělí nějakou tu lekci.
Výměnou za 130 miliard euro z druhého záchranného plánu se Řecko podrobí kuratele eurokomisaře pro rozpočet: tento německý návrh, zveřejněný v předvečer zasedání Evropské rady 30. ledna, není ničím jiným než útokem na státní suverenitu, soudí evropský tisk. 
Německo neustále vnucuje utahování opasků svým partnerům v eurozóně a souběžně odmítá posílení role ECB. Stává se tak spíše zátěží než přínosem, domnívá se britský novinář a ekonom Anatole Kaletsky. 
Po úsporných opatřeních liberalizace. Mario Monti zahájil „fázi č. 2“ svého programu na překonání krize otevřením řady profesí, jako jsou například taxikáři nebo řidiči kamionů, větší konkurenci. Změna je to vítaná, není ale bez rizika, upozorňuje italský ekonom. 
Chorvatsko 22. ledna schválilo v referendu vstup do EU. Pro zemi to znamená velký krok kupředu a pro Brusel obrovskou úlevu, i když rekordně vysoká neúčast zůstává důvodem k obavám, píše chorvatský tisk. 
Rakousko a Maďarsko, dva dědicové habsburské říše, spolu sdílejí ještě jinou zkušenost: ambivalentní vztah k minulosti a tendenci tolerovat různé politické úchylky. Deset let poté, co Evropa uvalila sankce na Rakousko, uvízlo v náladách třicátých let Maďarsko. Proč? 
Chorvatsko by mělo 22. ledna v referendu schválit smlouvu o vstupu do Evropské unie. V době kdy Evropu zmítá krize, však kampaň poznamenaly pochybnosti a nová nacionalistická rétorika. 
Viktor Orbán, premiér zadlužené země, která se ocitla pod tlakem MMF a EU, musí dnes čelit už i domácí opozici. Maďaři, na něž doléhá stále více chudoba, totiž ztrácejí naději v jeho národovecké recepty. 
Už téměř týden protestují v Bukurešti a v dalších městech v zemi tisíce lidí různých sociálních a zájmových vrstev proti úsporným opatřením a korupci, která kazí politiku. Je na čase, aby vláda brala jejich stížnosti konečně vážně, soudí rumunský sociolog. 
Zvolení Martina Schulze předsedou Evropského parlamentu by mělo změnit atmosféru ve sněmu. Po Poláku Jerzym Buzkovi, který se očividně více snažil o nalezení konsenzu, se energií sršící a ambiciózní německý socialista chystá bruselskými institucemi pořádně zatřást. 
Evropská komise zahájila proti maďarské vládě hned trojí soudní řízení pro porušení unijního práva. Kdo komu dřív ustoupí? Budapešť, či Brusel? Maďarský tisk žádnou velkou změnu nečeká. 
Návrh nové evropské smlouvy, snížení ratingu devíti členských států agenturou Standard & Poor’s a výtky vůči Maďarsku: toto vše dnes poukazuje na skutečnost, že velké členské státy EU si prosazují své na úkor těch menších, tvrdí komentátor polského deníku Gazeta Wyborzca. 
Evropská unie vyhrožuje Budapešti finančními sankcemi a soudním řízením pro nesoulad s evropskou legislativou. Zahájila tak zřejmě proces, který by jí měl pomoci zbavit se maďarského premiéra podobným způsobem, jako to udělala s Berlusconim a Papandreem. Tak jednoduché to ale nebude. 
Fregaty, obrněné transportéry, stíhací bombardéry a ponorky... zatímco občané si utahují opasky, vojáků se škrty ve státním rozpočtu netýkají. K velké libosti vývozců zbraní – především Německa a Francie. 
Posílení politické moci a oslabení mocenské rovnováhy kritizuje část maďarského tisku i Evropa. A to vše v době finanční krize, která se prohlubuje spolu s tím, jak roste nedůvěra investorů v politiku budapešťské vlády. 
Chceme-li lépe porozumět tomu, proč se současná maďarská vláda nacionalisticky uzavírá do sebe, musíme nahlédnout do historie země, domnívá se odborník na maďarskou literaturu Bruno Ventavoli. Odpověď je třeba hledat především v křehkosti buržoazie a ve frustracích z vojenských proher. 
K autoritářským a nacionalistickým postojům premiéra Viktora Orbána nemůže zůstat Evropa netečná. Je společenstvím demokratických hodnot a hospodářskou unií a jako taková musí na Maďarsko vyvinout tlak, aby nesešlo z cesty, domnívá se Le Monde. 
Rok 2011 byl pro Evropu tak špatný, že ten letošní může být už jen lepší. Unii, která přežije bezprecedentní krizi, bude ohrožovat sociální napětí, které tato krize vyvolala, soudí novinář deníku Gazeta Wyborcza Jacek Pawlicki. 
Maďarů, kterým se nelíbí autoritářská politika premiéra Viktora Orbána, přibývá. Zatímco reagovat začíná i mezinárodní společenství, filozof Gáspár Miklós Tamás tvrdí, že hledat oporu protestu v zahraničí je zbytečné. 
Nešťastný rok 2011 uplynul a stále ještě může dojít k nejhoršímu, varuje španělský politolog José Ignacio Torreblanca. Krize by mohla přimět sedmadvacítku, aby si vybrala mezi Řeckem a Velkou Británii. A o všem se opět bude rozhodovat v Berlíně.
Uprostřed dluhové krize se rotujícího předsednictví Evropské unie ujímá na šest měsíců malá země, která není členem eurozóny. Dánsko by mělo svého marginálního postavení využít a sehrát v rozpadajícím se společenství roli mediátora, soudí deník Politiken.
Pro většinu obyvatel postkomunistické Evropy je prosinec měsícem, kdy si připomínají pád bývalého režimu. V Rumunsku se z něj stala pohádka, kterou si vypráví společnost žijící ve světě laciných iluzí.
Více než dvacet let po „návratu do Evropy“, po němž volal nedávno zesnulý bývalý prezident Václav Havel, je domácí politická scéna v otázce Evropy rozdělena na dva tábory, které spojuje absence jakéhokoliv stabilnějšího programu. - 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- následující ›
- poslední »