Kultura a debaty
-
Národnost: Dvojí občanství je písní budoucnosti
11 leden 201231316 The Economist Londýn -
Kino: Play, švédský film o rasových předsudcích
10 leden 2012711 Aftonbladet Stockholm -
Debata: Proč se cítím tak rakousky
10 leden 20123248 Financial Times Londýn -
Rozhovor: Geert Mak: Získejme Evropu zpět
9 leden 20122377 NRC Handelsblad Amsterdam -
Záchranný plán: Pravidla jsou to hlavní
6 leden 201237552 Die Zeit Hamburg -
Dluhová krize: Skončí Unie jako Titova Jugoslávie?
5 leden 201237167 Politika Belgrade -
Internet: Komise se zaměřila na právo na zapomnění
2 leden 201298PresseuropPúblico -
Rozhovor: George Steiner, určitá představa o vědění
30 prosinec 2011130119 Télérama Paříž -
Literatura: 2011 - rok překladatele
28 prosinec 20114564 The Observer Londýn -
Dějiny: Sixty-Eight Publishers, knihy pro disent
27 prosinec 2011153 Lidové noviny Praha -
Rozhovor: Evropská lekce Andrzeje Stasiuka
26 prosinec 201115912 Wprost Varšava -
Dluhová krize: Island je naší moderní utopií
23 prosinec 2011599539 Público Madrid -
Evropská unie: Nevzdávejme se svých ideálů
20 prosinec 201124234 El País Madrid -
Internet: Více průhlednosti s chytrými aplikacemi
16 prosinec 20113603 La Stampa Turín -
Debata: Sedm evropských hříchů (2/2)
15 prosinec 201123724 Die Zeit Hamburg -
Debata: Sedm evropských hříchů (1/2)
14 prosinec 201149821 Die Zeit Hamburg -
Krize eurozóny: Sbohem milovaná suverenito
8 prosinec 201134917 El País Madrid -
Hudba: Drsná krize i pro Metallicu
8 prosinec 2011334PresseuropThe Wall Street Journal Europe -
Evropan týdne: Kyber revolucionář z náměstí Tahrír
6 prosinec 20112731 Fokus Stockholm -
Portrét: Poslední Evropan Jürgen Habermas
2 prosinec 2011292313 Der Spiegel Hamburk -
Evropská unie: Dejte demokracii šanci
1 prosinec 201140730 The Guardian Londýn -
Krize eura: Realita založená na principu paniky
30 listopad 201167114 Berliner Zeitung Berlín -
Evropská unie: Lososová barva demokracie
29 listopad 201116612 De Morgen Brusel -
Společnost: Pochod krajní pravice
29 listopad 201127417 Aftonbladet Stockholm -
Společnost: Naše krize, jejich příležitost
29 listopad 20113467 The Irish Times Dublin -
Řecko: Aténské bienále splynulo s krizí
28 listopad 20112184 Expressen Stockholm -
Úvahy: Jsou graffiti Sex Pistols jeskynními malbami naší doby?
25 listopad 20114123 The Guardian Londýn -
Kdo se bojí Německa (5): Taková normální rodinka
25 listopad 201125919 Die Zeit Hamburg -
Kdo se bojí Německa 3: Jsme technokraty s Goethem v pod paží
23 listopad 201120615 Der Spiegel Hamburk -
Evropská unie: Revoluce shora
23 listopad 20114785 Libération Paříž -
Kdo se bojí Německa? / 2: Najednou všichni mluví ňemecky
22 listopad 201122710 Berliner Zeitung Berlín -
Krize eurozóny: Co pro nás Holanďané kdy udělali?
18 listopad 201126113 De Volkskrant Amsterdam -
Diskuze: Evropanům chybí společný nepřítel
17 listopad 20111688 Hospodářské noviny Praha -
Diskuze: Na obranu technokratů
17 listopad 201119211 The Guardian Londýn -
Debata: Krize a tři Evropy
14 listopad 20111959 România libera Bukurešť -
Krize eurozóny: Evropa by neměla jít proti lidem
11 listopad 201143123 The Economist Londýn -
Česká republika: Odešel Magor
11 listopad 2011PresseuropLidové noviny -
Krize eurozóny: Technokracie není řešením
7 listopad 20112836 Il Sole-24 Ore Miláno -
Literatura: Brusel dotuje Kafku s chybami
4 listopad 201188PresseuropFrankfurter Allgemeine Zeitung -
Řecké referendum: Demokracie patří do starého železa
2 listopad 2011101218 Frankfurter Allgemeine Zeitung Frankfurt -
Tisk: Další aféra s karikaturami Mohameda
2 listopad 20112PresseuropCharlie Hebdo -
Soukromí: Evropa proti Facebooku
24 říjen 20117823 The Irish Times Dublin -
Šetřící Evropa: Cynismus řecké elity
21 říjen 20114595 The Guardian Londýn -
Žurnalistika: Námitka proti evropské ceně
19 říjen 201139PresseuropExpressen -
Názor: Demokracie bojuje o přežití
14 říjen 201133016 El País Madrid -
Německo: Zachraňte nás před eurospeakem!
7 říjen 2011901 Süddeutsche Zeitung Mnichov -
Srbsko: Nacionalista Ćosić falešným laureátem
7 říjen 2011PresseuropDanas -
Literatura: Letošní Nobelova cena je vítězstvím poezie
7 říjen 20111PresseuropDagens Nyheter -
Dluhová krize: Pozor na spasitele eura
5 říjen 20111407 Der Freitag Berlín -
Německo: Jiný svět Pirátské strany
20 září 201111035 Süddeutsche Zeitung Mnichov
V globalizovaném a rasově promíchaném světě je zcela přirozené mít vícero identit. Zákony o občanství by to konečně měly začít reflektovat, usnadnit naturalizaci a uvolnit právo volit v zemi, kde člověk žije. Tendence je však opačná, píše deník The Economist.
Je rasistický, anebo ne? Poslední snímek režiséra Rubena Östlunda vyvolal ve Švédsku živou polemiku. Protagonisté filmu, chudí černoši a bílí příslušníci středních tříd, si v něm pohrávají s obecnými předsudky, které jsou tak pro diváka snadněji uchopitelné.
Ve chvíli, kdy západní společnost sužuje finanční krize, dominantní ideologie liberalismu volného trhu se hroutí. Jaké nové politické trendy se nabízejí a který z nich může uspět, táže se Gideon Rachman. 
Vstoupila Evropa do svého konečného stádia? Nizozemský novinář a historik Geert Mak ve své eseji předpovídá, že v roce 2012 si bude Unie muset zvolit politickou cestu, která jí umožní vymanit se z logiky peněz. Jinak ztratí své místo na světové scéně. 
Za chyby se platí. Toto základní pravidlo tržní ekonomiky je ale od vypuknutí krize, která už trvá pět let, stále pošlapáváno, upozorňuje Die Zeit. Političtí představitelé se přitom budou muset rozhodnout, zda dají přednost morálním hodnotám nebo prosperitě.
Pro Bělehrad, Záhřeb či Sarajevo je současná hospodářská a institucionální krize sužující Evropskou unii určitým déjà-vu. Připomíná totiž období několika let před rozpadem titovské Jugoslávie, soudí novinář srbského deníku Politika. 
Literatura, filozofie, přírodní vědy… - naše nástroje poznávání světa se dnes vyvíjejí odděleně, lituje intelektuál a humanista George Steiner. Přitom právě v kultuře je naše záchrana, zejména v Evropě. 
S celosvětovým úspěchem Stiega Larssona a Haruki Murakamiho nastal pro překlady takový boom, jaký jsme nezažili už po více než jednu generaci. Docílí však překlady někdy onoho svatého grálu, tedy naprosté věrnosti originálu?
Vydávali díla Václava Havla a ostatních zakázaných autorů. Před 40 lety Zdena a Josef Škvorečtí založili v Torontu nejvýznamnější československé exilové nakladatelství. 
Proč si spolu Němci a Poláci tak špatně rozumí? Jak se pozná Polák? Jak být Německu nápomocen v jeho vůdčí roli v EU? Nezařaditelný polský spisovatel nám dal několik tipů. 
Islanďané prostřednictvím referenda odmítli záchranu svých bank a splacení zahraničního dluhu. Dokázali tím, že je možné se vzepřít zákonům kapitalismu a vzít osud do svých rukou. 
Konstrukce evropského projektu pomohla starému kontinentu najít prosperitu. Evropa tak ale ztratila část své duše, domnívá se španělský filozof Rafael Argullol. K vyzvižení jejích kvalit není zcela pozdě, musíme ale jednat rychle. 
Díky zpřístupnění otevřených dat, které podporuje Brusel, by mohly vzniknout různé aplikace, z nichž by měly prospěch firmy i celá občanská společnost. Digitální agenda by mohla podle odhadů vynést 40 miliard eur ročně. 
Političtí představitelé se rádi ohánějí duchem Evropské unie. Každá země má ale svou charakterovou slabinu. Die Zeit přináší typologii evropských zlozvyků. Část druhá. 
Političtí představitelé se rádi ohánějí duchem Evropské unie. Každá země má ale svou charakterovou slabinu. Die Zeit přináší typologii evropských zlozvyků. 
V případě, že sedmadvacítka přijme fiskální unii navrženou Angelou Merkelovou a Nicolasem Sarkozym, bude to znamenat další rozhodující etapu vstříc evropskému federalismu. Ale budou nakonec opravdu všechny členské státy připraveny zaplatit za to vysokou cenu v podobě zřeknutí se rozpočtové autonomie? 
Jestliže se Mubarakovi v lednu nepodařilo izolovat egyptské revolucionáře od zbytku světa, vděčíme za to mimo jiné i švédskému studentovi a teoretikovi kyberaktivismu Christopheru Kullenbergovi, kterého týdeník Fokus vyhlásil Švédem roku. 
Německý filosof dělá vše, co je v jeho silách, aby upoutal pozornost k tomu, co pokládá za zánik evropského ideálu. Doufá, že může napomoci k jeho záchraně – před neschopnými politiky a temnými tržními silami. 
Stává se z Evropské unie německé impérium? Podle německého sociologa Ulricha Becka bychom měli této rozšířené a často diskutované obavy využít a přeorganizovat Unii na základě skutečného společenství občanů. 
Úzkosti, alarmismus, strach z apokalypsy: Podle futurologa Matthiase Horxe člověk nejedná na základě faktů, ale nechává se ovládat svým duševním rozpoložením. To platí i o současné krizi eura. 
V době krize se moc čím dál více soustřeďuje v Bruselu. Kromě evropských institucí tu je největší koncentrace ekonomických médií anglosaského původu, která udávají tón politice v členských státech, soudí belgický editorialista. 
Ze stínu krize by se jednoho dne mohla vynořit zcela nová Evropa. Evropa, v níž chybí odvaha a důvěra v politiku a kde převládá nacionalismus a islamofobie. Tyto hrozby jsou mnohem závažnější než výše našich dluhů, píše list Aftonbladet.
Dluhy a úsporná opatření jsou novou realitou pro většinu Evropanů. Pro některé se však situace stala příležitostí, jak rychle vydělat. Je v takových podmínkách ještě možné mluvit o národech a společnosti, ptá se irský novinář John Waters. 
Vypadá to jako nenápadná kulturní událost, nicméně Atény jsou až do prosince dějištěm třetího ročníku bienále. V zemi zmítané krizí je tato výstava místem, kde lze nejlépe pocítit naléhavost současné situace, domnívá se švédský novinář.
Může mít graffiti, které po sobě v sedmdesátých letech v Londýně zanechala punková kapela, pro lidstvo stejný význam jako prehistorické jeskynní umění? Jeden britský archeolog je o tom přesvědčen. Ze zdí pokrytých graffiti vyčetl ztrátu víry v „pokrok lidstva“, která byla vlastní našim předkům. 
Přísní rodiče, černé ovce a italská domácnost: Právě taková je evropská rodina. Podle novináře listu Die Zeit, který v základních rysech předkládá její portrét, si Evropa musí hájit svůj historický model solidarity. 
Nikomu není jasné, co přesně bude německá převaha v Evropě znamenat - a Němcům nejméně ze všech. Esejista listu Spiegel hledá odpověď ve dvou nedávno vydaných dílech. Podle jednoho ztratila země svou duši, podle druhého v ní dřímá génius. 
Politické změny v Řecku, Itálii a Španělsku jsou ukázkou toho, že evropští představitelé narušují mocenskou rovnováhu mezi společností a státem a mezi ekonomií a politikou, aniž je při tom zřejmé, jaké místo náleží občanům, soudí francouzský filozof Etienne Balibar.
„Evropa mluví německy!“ jásá německý poslanec Volker Kauder. Pozor, aby se to nepřehnalo, varuje Berliner Zeitung. Federace svobodných demokracií vypadá přece jen trochu jinak. 
Během současné krize mají Holanďané tendenci poučovat občany zemí s problémovými ekonomikami jako Řecko a Itálii. Ale vzhledem k hrozící recesi by si měli uvědomit, že si své prosperity neužívají jen díky vlastním ctnostem. 
Pro vytvoření společné identity je třeba společného nepřítele. Poukázat na někoho v dnešním ekonomicky globalizovaném světě je však čím dál obtížnější. Evropané tak mohou hledat nepřítele v nezodpovědných politicích, a vyjít z krize posíleni, píše redaktor HN Martin Ehl. 
Jmenování úředníků Lukase Papadimose v Řecku a Mária Montiho v Itálii do čela vlády vyvolalo debatu o narušení demokratických principů. Mimo Británii hráli však úředníci v politice často pozitivní roli. Není načase, abychom se přestali do technokratů jen trefovat? 
Evropská unie by se mohla brzy rozdělit na výkonné, pokulhávající a opozdilce, obává se rumunská politoložka Alina Mungiu-Pippidiová. A nepočítejme s tím, že se všechny podaří sjednotit díky strojené evropské identitě. 
Snaha o záchranu eura nemůže do nekonečna jít proti vůli voličů, domnívá se list The Economist. 
Úřednické vlády, které zřejmě převezmou řízení v Řecku a Itálii, možná dokážou přijímat naléhavá rozhodnutí, nicméně zároveň posilují již tak silnou nedůvěru Evropanů vůči nepřímé demokracii. Má-li se tomu předejít, je nutné, aby se politici znovu ujali své role a svých odpovědností, soudí italský právník Guido Rossi.
Kdokoli nechá o nějaké zásadní otázce hlasovat občany prostřednictvím referenda, stává se pro Evropu veřejnou hrozbou. Takový je názor finančních trhů. Od pondělí podobné mínění sdílejí i politici.
Nezajímá se Facebook příliš o data svých uživatelů? Série žalob, za kterými stojí rakouský student práv, vedla v Irsku, kde má internetová sociální síť své evropské sídlo, k auditu ochrany osobních údajů. 
Po dvou dnech masových stávek a pouličních bojů je Řecko zřejmě zase o něco blíže propasti. V předvečer summitu evropských lídrů, kteří se v neděli 23. října sejdou, aby se naposledy pokusili zachránit euro, řecký publicista odsuzuje národní elity, které zemi do této situace přivedly. 
Po demonstracích v Řecku a španělském hnutí Rozhořčených se lidové protesty rozšířily v podobě akce Okupace Wall Streetu na druhý břeh Atlantiku. Přímá či zastupitelská, ve hře je dnes samotná myšlenka demokracie, kterou je nutno obnovit. 
Nový německý výraz Euro-Rettungsschirm, tedy „záchranný deštník pro euro“, má mnoho výhod. Je hovorovější než například termín „evropský záchranný fond“ a vyslovuje se snadněji než EFSF [Evropský nástroj finanční stability]. Tato v Německu nejužívanější metafora ale pokulhává. Axel Hacke varuje před vlnou barbarismů, které s sebou přináší. 
Pokud si budou vedoucí představitelé Evropy nadále usmiřovat banky vynucováním úsporných opatření, pak je budoucnost Evropské unie ohrožena. 
Požadují transparentnost a přímou demokracii a volí je zhruba každý desátý Berlíňan. Pirátská strana není jen stranou počítačových maniaků – požadavky, které hájí, jsou požadavky celospolečenskými, soudí Süddeutsche Zeitung.