Kultura a debaty
-
Polsko: „Smrt prezidenta“
25 leden 2013527PresseuropPolska The Times -
Evropská unie: Finanční krize je i krizí demokracie
25 leden 201359969 The Guardian Londýn -
Rumunsko: Cizinci ve vlastní zemi
24 leden 20131817 România libera Bukurešť -
Svoboda tisku: Zpráva doporučuje přenesení dalších pravomocí do Bruselu
23 leden 2013696PresseuropFinancial Times -
Slovensko: EHMK, citoslovce pro Košice
18 leden 20131174 Lidové noviny Praha -
Španělsko: Španělština je druhým nejrozšířenějším jazykem na světě
15 leden 20132474PresseuropABC -
Estonsko: Občané dostanou na měsíc do rukou moc
8 leden 20134822PresseuropPostimees, Eesti Päevaleht -
Novoroční kvíz: 40 záludných otázek o Evropě
31 prosinec 201284955 Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung Frankfurt -
Tisk v Evropě (5/5): V bruselské bublině
28 prosinec 201248614 Inside Story Melbourne -
Tisk v Evropě (4/5): Řeknete kultura, dostanete životní styl
27 prosinec 201291817 Axess Stockholm -
Tisk v Evropě (2/5): Francouzští novináři se stále podbízejí mocným
25 prosinec 20124099 The New York Times New York -
Tisk v Evropě (1/5): El País, oběť velkopanských šílenství
24 prosinec 201265018 Mediapart Paříž -
Maďarsko: Národní kultura na vládní předpis
20 prosinec 20122382PresseuropMagyar Narancs, Népszava, Magyar Nemzet -
Chorvatsko: Ivo Josipović: skladatel na trůně
20 prosinec 2012131 Le Monde Paříž -
Evropská unie: Ztrácí Evropa hlavu?
18 prosinec 201238028 Dagens Nyheter Stockholm -
Evropská unie: Nobelovka za zrušené hranice
10 prosinec 201242031 El País Madrid -
Polsko: Katovice dolují v minulosti
7 prosinec 20121853 New Eastern Europe Krakov -
Média: Tento článek zničí sám sebe
6 prosinec 20123148 Der Spiegel Hamburk -
Británie: Zkrocení čtvrté moci
30 listopad 2012788PresseuropFinancial Times, The Daily Telegraph, The Sun -
Dánsko: Obrazovky ovládl dánský model
30 listopad 201286933 Le Monde Paříž -
Polsko: Válečný film pomáhá zpytovat svědomí
20 listopad 20122834PresseuropGazeta Wyborcza, Uważam Rze -
Úsporná opatření: Oběti musí mít naději
16 listopad 2012286141 Project Syndicate Praha -
Dluhová krize: Mýty v čase cholery
14 listopad 201218415 Hospodářské noviny Praha -
Diskuze: Jak uchovat Evropský zázrak
13 listopad 201229465 Dagens Arena Stockholm -
Británie: V BBC padají hlavy
12 listopad 20123117PresseuropThe Independent, The Daily Telegraph, The Guardian -
Diskuze: Všechny trable Evropy
12 listopad 201216314 Polska The Times Varšava -
Svoboda tisku: Řecko — více škrtů, méně svobody
6 listopad 20122747 The Observer Londýn -
Řecko: Proč jsem zveřejnil seznam od Lagardeové
31 říjen 2012156490 The Guardian Londýn -
Debata: Federální Evropa, lék na zasmušilost
29 říjen 201230544 Corriere della Sera Milano -
Debata: Dejte nám pokoj s národním státem!
25 říjen 201219285 Der Spiegel Hamburk -
Debata: Generace Erasmus: Vy jste nadějí Evropy
24 říjen 2012220672 Gazeta Wyborcza Varšava -
Debata: Federaci ano, ale jakou?
23 říjen 201222469 Respekt Praha -
Debata: “Euroforici”, naši nejnebezpečnější přátelé
22 říjen 201236522 Die Zeit Hamburg -
Diskuze: Budoucnost Evropy je na Jihu
18 říjen 201260186 Financial Times Deutschland Hamburk -
Katalánsko - Skotsko: Španělsko, Británie a zakázané ovoce nezávislosti
16 říjen 201246649 Financial Times Londýn -
Debata: Nobelovu cenu za evropskou sexuální revoluci
15 říjen 2012262348 The Guardian Londýn -
Belgie: Hollywood od Severního moře
12 říjen 2012671 De Standaard Brusel -
Debata: Evropané, okrádají vás!
12 říjen 2012153152 Der Hauptstadtbrief Berlin -
Debata: Jak vytvořit evropskou ústavu pro 21. století
5 říjen 201219857 The Guardian Londýn -
Krize eurozóny: Sjednocení Německa byl prvotní hřích
3 říjen 2012600153 Der Spiegel Hamburk -
Krize eurozóny: Federalismus, nebo smrt!
28 září 2012759194 Le Point Paříž -
Diskuze: Když satira vyvolává debatu
28 září 20128915 Süddeutsche Zeitung Mnichov -
Diskuze: Za diplomacii bez komplexů
28 září 201213411 El País Madrid -
Evropská integrace: Nad rámec mocenské a tržní sféry
26 září 201219863 NRC Handelsblad Amsterdam -
Evropská integrace: SimEvropa není hra
24 září 201210915 The Economist Londýn -
Fotografie: Jejich Evropa je i tou naší
21 září 20121112 Público Lisabon -
Debata: Láska k EU zvítězí
21 září 201228592 Gazeta Wyborcza Varšava -
Nizozemsko: Sběrači jahod vkráčeli na scénu
14 září 20121144 De Volkskrant Amsterdam -
Diskuze: Eurozóna snižuje hodnotu Evropy
11 září 2012198118 Ta Nea Atény -
Dluhová krize eurozóny: Nová náboženská válka
7 září 2012532274 Corriere della Sera Milano
V reakci evropských elit na krizi v eurozóně se probouzí duch diktátorů jako Nicolae Ceauşescu. V Evropě pomalu sílí stejná nedůvěra v demokracii, jaká dříve brzdila rozvoj postkomunistických společností, varuje slovinský myslitel Slavoj Žižek.
Máme svobodu pohybu, informací a projevu, ale pohrdáme naším jazykem a kulturou. A to z nás dělá vězně, míní rumunský spisovatel a historik Ovidiu Pecican.
Košice se letos dělí s Marseille o titul Evropského hlavního města kultury. Zkratka EHMK však spíš než salvu kulturních akcí připomíná citoslovce pozvdechnutí, domnívá se slovenský novinář. 
Tři roky eurokrize, rok 2013 je za dveřmi a vám se stále ještě hlavou honí nezodpovězené otázky? Esejista Hans Magnus Enzensberger to má podobně. Hlasitý kritik bruselských byrokratů se jimi nechal inspirovat ke kvízu - se samozřejmě zcela objektivními otázkami. Užijte si ho!
Belgické hlavní město je srdcem unijní mašinérie. Několik desítek novinářů se tady pokouší pokrýt aktivity úplně všech institucí. Na pochopení toho, co se vlastně děje, však mají příliš mnoho informací a příliš málo času. Příběh bruselského nováčka z Austrálie.
Švédský deník Svenska Dagbladet se rozhodl zeštíhlit svou literární rubriku a věnovat větší prostor modernímu životnímu stylu. Volba, kterou si chce deník získat pozornost širšího publika, je podle jednoho z propuštěných literárních kritiků známkou úpadku tisku. 
Vzájemné úmluvy mezi médii a politiky za vlády prezidenta Sarkozyho kvetly jako nikdy předtím. Zdá se ale, že místo, aby se starých zvyků snažil rychle zbavit, novému a diskrétnímu prezidentovi Hollandovi blízké vztahy s médii nijak nevadí. 
Deník El País byl jako pohádka o úspěchu španělské žurnalistiky z doby přechodu od frankismu k demokracii. Dnes se tento levicový deník potápí v kolosálních ztrátách a ztrácí směr. Vinou vlastního vedení.
V roce 2013 bude mít chorvatská hlava státu pořádně nabitý program: 1. července totiž jeho země vstoupí do EU. Poněkud nevšední státník tedy bude muset s oblíbenou hrou na klavír a dokončením opery o Johnu Lennonovi o něco počkat.
Evropská unie, která měla dát politickou formu společným evropským hodnotám, shromáždila se souhlasem svých členů tolik moci a pravomocí, že nyní škodí přesně těm zájmům občanů, jež měla původně bránit. Zamyšlení irského spisovatele Colma Tóibína.
Udělení Nobelovy ceny míru Evropské unii mnohé zaskočilo. Podle španělského politologa José Ignacia Torreblanky by však pro pochopení měla stačit malá exkurze za zbytky „velké evropské občanské války“, která začala už v 19. století. 
Jak dát novou tvář městu, které přišlo o svůj průmysl? Jak mu stvořit novou identitu? Sázkou na kulturu a architekturu, které přilákají turisty. Slezské město jde ve stopách baskického Bilbaa a v lednu otevře obnovené muzeum. 
7. prosince vyjde poslední číslo Financial Times Deutschland. Frankfurter Rundschau je v insolvenci. Bloger Sascha Lobo v tom vidí důsledek obecnějšího trendu: z informace se stává proud a články ustrnulé v čase vycházejí z módy.
Britská parlamentní komise, která pod vedením soudce lorda Levesona zkoumala etické standardy v britském tisku, včera po dlouhých očekáváních vydala zprávu. Přinesla zdrcující odsouzení mediálních praktik. Výsledkem skandálu, který vyvolalo protiprávní odposlouchávání telefonů některými médii, bylo obviněno několik novinářů, včetně dvou bývalých redaktorů listu News of the World. 
Malá země se sotva šesti miliony obyvatel se proslavila díky zdařilým televizním seriálům ze současnosti, jako například „Borgen“. Jde o jedinečný systém produkce založený na naprosté tvůrčí svobodě scénáristů. 
Lidé by lépe nesli tíhu úsporných opatření, kdyby nepochybovali o legitimitě Evropské unie. Měli by větší pocit, že jde o jejich vlastní zájmy. 
Ve středověku stejně jako nyní vedly krize ke vzniku všemožných mýtů a hledání viníků. Stejně jako prý "mohli" Židé za mor, může nyní euro za strasti celého světa. Ekonom Tomáš Sedláček této myšlence oponuje. 
Projekt evropské integrace ohrožuje krize. Ovšem teprve na cestách po „vražedných polích” dřívějších válek si uvědomíme, co našemu kontinentu vlastně přinesl. Jestli chceme ubránit demokracii, nesmíme bránit tomu, aby se lidé podíleli na politickém životě v EU, soudí švédský novinář Per Wirtén. 
Starý kontinent čelí mírné hospodářské krizi, těžké krizi politické, dramatické krizi civilizační a duchovní krizi možná smrtelné, varuje polský filozof Marcin Król. 
EU při každé příležitosti kritizuje rostoucí autoritářství Viktora Orbána v Maďarsku. Očividně však přehlíží úpadek svobody tisku v Řecku, v zemi, které vnutila celou řadu kontraproduktivních úsporných opatření, soudí britský komentátor Nick Cohen.
V roce 2010 získala řecká vláda takzvaný „seznam ministryně Lagardeové“ se jmény více než dvou tisíc řeckých daňových hříšníků. Ale nic dalšího se nedělo. Šéfredaktor časopisu Hot Doc Kostas Vaxevanis seznam nyní zveřejnil a byl za to hned zatčen. Podle něj jde o ukázku jednoho z příznaků řecké korupce. 
Zděšení z evropské hospodářské a politické krize jde vzdorovat. A to tak, že vytvoříme silný, decentralizovaný a respektovaný federální stát, tvrdí italský spisovatel Claudio Magris.
Kdokoliv, kdo dnes prosazuje více Evropy, přivolá hněv zarputilých obhájců demokracie, kteří předkládají národní stát jako model ideálu. Chceme ale doopravdy žít v Super-Rakousku? 
Nepočítejme s tím, že nás z krize dostanou lídři EU. Naši budoucnost budou vytvářet mladí lidé, na které dotyční zapomněli, píše polský filozof Jarosław Makowski v době, kdy se Brusel u škrtajících zemí snaží sehnat finance na udržení studentského výměnného programu Erasmus.
Politická, rozpočtová nebo fiskální unie, nápady, jak více sjednotit Evropu jsou teď v módě. Ale jak by měla federální Unie vypadat? Nikdo vlastně neví a v tom tkví celý problém. 
Existují euroskeptici a pak ti, kdo euro nenávidí. A pak se tu vynořili euroforici. Najdete je jak mezi intelektuály, tak politiky. Jsou minimálně stejně nebezpeční jako první dvě skupiny. Pro ně totiž EU není unie, ale světonázor. A ten zneužívají. 
Od vypuknutí krize jsou země u Středozemního moře považovány za ohnisko problémů. To je zásadní omyl, tvrdí německý politolog Claus Leggewie, který naznačuje, jakými cestami by se měla nová, k Jihu obrácená Evropa ubírat.
Zatímco britský premiér David Cameron podepsal dohodu o skotském referendu o nezávislosti, které je naplánováno na rok 2014, Španělsko podobné referendum v případě Katalánska zamítlo jako protiústavní. Britské rozhodnutí je výrazem politické zralosti, to španělské však pravděpodobně pouze posílí požadavky separatistů, soudí komentátor deníku Financial Times Gideon Rachman. 
Už jen za studentský výměnný program Erasmus si EU Nobelovu cenu zaslouží. Erasmus už svedl dohromady pěknou řádku párů z různých zemí, a přispívá tak ke vzniku skutečných Evropanů, píše s nadsázkou deník Guardian. 
Zachovalá středověká města, daňové výhody, schopní technici... Belgie se za několik málo let stala vyhledávaným místem evropské filmové produkce. 
Se zkratkami jako EFSF nebo ESM a mantrami typu "když padne euro, padne Evropa", které hlásají, že jiná cesta není, politici podkopávají evropskou demokracii. Takhle to dál nejde, píše německý spisovatel Hans Magnus Enzensberger a čeká revoltu. 
Evropští politici vyjednávají o tom, jak má Unie vypadat v budoucnu. Jestli si nechtějí zopakovat fiasko roku 2005, měli by se inspirovat cestou, jakou si vytvořila Jihoafrická repuglika po svržení apartheidu, píší dva univerzitní profesoři, Portugalec a Američan. 
Výročí 30 let od nástupu do úřadu a 22 let od znovusjednocení země může Helmut Kohl slavit jako otec německé jednoty. Kancléř Helmut Kohl však ukvapeným připojením NDR ke Spolkové republice zasel i zárodky nynější evropské krize, míní komentátor týdeníku Spiegel. 
Podle francouzského filozofa Bernarda-Henri Lévyho nemá Evropa jinou volbu než směřovat k jednomu prostému cíli: politické unii. Jinak je euro odsouzeno k zániku. 
Ať už se jedná o francouzský časopis Charlie Hebdo, nebo německý Titanic, humor, který v poslední době prezentují satirické časopisy, směřuje spíše k tomu, aby se o nich mluvilo, než že by společnosti poskytoval podněty k přemýšlení.
Aby byl hlas Evropy na světové scéně lépe slyšet, měli by političtí představitelé zvolit ostřejší a důraznější tón. S novou diplomacií na Starém kontinentu přicházejí někteří mladí ministři zahraničních věcí jako Polák Radosław Sikorski či Fin Alexander Stubb. 
Rozdílné sociální a kulturní charakteristiky Evropanů se často přehlížejí. To ohrožuje samotné jádro evropského projektu, upozorňuje nizozemský sociolog, podle nějž by politici měli s občany vést dialog.
Lídři a vlády EU mají plné ruce práce s budoucností EU. Jejich sny o větší a lepší Evropě však zapomínají na realitu krize, jež v eurozóně i nadále zuří, píše komentátor listu The Economist.
Jak vypadá Evropa? Jak ji vidíme a prožíváme? Ač všichni žijeme ve stejném prostoru, nedíváme se na něj stejnýma očima. To ukazuje výstava European Photo Exhibition Award v prostorách Gulbenkianovy nadace v Paříži. 
Krize je skvělou příležitostí zamyslet se: kdyby teď v Evropě vypukla válka, byl by někdo ochoten zemřít za Schumanovy či Monetovy ideály? 
Zundert je nizozemským městem s nejvyšším počtem přistěhovalců ze střední a východní Evropy. A protože tu dělníci žijí oddělené životy od místních, kteří je považují jen za „pomocné ruce", divadelní soubor pod vedením dramaturga Petera Dictuse vytvořil divadelní představení, v němž mezi nimi vytváří pouto. 
Už několik měsíců naznačují Řekové a Němci možnost, že Řecko opustí eurozónu. Tato diskuze ale zanechává dojem, že mimo eurozónu žádná EU neexistuje. Takový postoj nahrává rozdělení Evropy a vzájemnému opovrhování, upozorňuje řecký spisovatel Petros Markaris. 
Opozice mezi severoevropskými „disciplinovanými“ státy a „hýřivým“ Jihem připomíná historický rozkol mezi strohými protestanty a katolíky usilujícími o to, aby jim byly jejich ekonomické hříchy odpuštěny, poznamenává italský novinář a odborník na Vatikán.