Úvahy
-
Nizozemsko: Geert Wilders Voltairem současnosti
27 červen 201130912 Trouw Amsterdam -
Dluhová krize: Demokracii musíme získat zpět
24 červen 20117443 The Guardian Londýn -
Debata: Evropané mají nárok znát pravdu
22 červen 20112125 La Repubblica Řím -
Dluhová krize: Návrat demokracie do Řecka
16 červen 20113554 The Guardian Londýn -
Debata: Sjednocená Evropa je dobrá - pro byrokraty
15 červen 20111007 The Daily Telegraph Londýn -
Debata: Ať se zatřese svět!
2 červen 20111966 Hospodářské noviny Praha -
Řecká krize: Šílené fungování jedné civilizace
10 květen 2011694 The Guardian Londýn -
Debata: Transatlantický populismus
6 květen 20111444 De Morgen Brusel -
Debata: Všichni královnini potomci
6 květen 20111281 Le Temps Ženeva -
Velká Británie: Windsorové navždy
28 duben 2011522 The Daily Telegraph Londýn -
Debata: Vzpouzíme se sami sobě
22 duben 20113556 De Morgen Brusel -
Válka v Libyi: Intervence a souboj intelektuálů
29 březen 2011341PresseuropPresseurop -
Úvaha o Evropě: Zdál se mi sen
4 únor 20117381 The Guardian Londýn -
Historie: Kryštof Kolumbus byl Polák
11 leden 2011PresseuropNewsweek Polska -
Kultura: Evropa vytesaná do kamene
4 leden 20112818 The Guardian Londýn -
Deset pohledů na Evropu | 10: Sen o lepší Evropě
2 leden 201150710 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Deset pohledů na Evropu | 9: Touha po optimismu
1 leden 20111421 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Deset pohledů na Evropu | 8: Umíme vyjednávat, neumíme jednat
31 prosinec 201075 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Deset pohledů na Evropu | 7: Až bude má dcera nosit burku
30 prosinec 20101655 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Deset pohledů na Evropu | 6: Utopie je za dveřmi
29 prosinec 20103042 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Deset pohledů na Evropu | 5: Návrat ke starým hodnotám
28 prosinec 20104934 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Deset pohledů na Evropu | 4: Evropa je jako Škodovka
27 prosinec 2010391 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Deset pohledů na Evropu | 3: Radosti středního věku
26 prosinec 20101001 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Deset pohledů na Evropu | 2: Osedlejme koně!
25 prosinec 20103682 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Deset pohledů na Evropu | 1: Evropanem jsem se stal až v exilu
23 prosinec 20101865 Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Diskuze: Svět Evropu ještě potřebuje
20 prosinec 20102041 El País Madrid -
Irsko: Chudé, ale romantické
7 prosinec 20101641 Der Spiegel Hamburk -
Francie: Cantonova bankovní vzpoura
6 prosinec 2010PresseuropLa Tribune -
Diskuze: Dvě tváře evropského kapitalismu
23 listopad 2010180 Dilema Veche Bukurešť -
Historie: Jak vlastně zemřel Tycho Brahe?
16 listopad 2010PresseuropPolitiken -
Demokracie: Moc uplatňujte s mírou
4 listopad 2010169 La Repubblica Řím -
Předpoveď: Na cestě k nové demokracii
1 listopad 20101471 Berliner Zeitung Berlín -
Územní plánování: Metamorfóza Prahy
25 říjen 2010137 Hospodářské noviny Praha -
Debata: Buď rozmanitost, nebo solidarita
27 září 201076 Les Echos Paříž -
Diskuze: Levice neví, kam dál
22 září 20101262 Polska The Times Varšava -
Debata: Evropský duchu, jsi tu ještě?
10 září 2010312 Philosophie Magazine Paříž -
Věda: Bůh opět ztrácí pozice
2 září 2010PresseuropThe Times -
UNESCO: Starbucks kulturního dědictví
6 srpen 2010683 NRC Handelsblad Amsterdam -
Historie: Grunwald: z Polska pupek Evropy
15 červenec 2010172PresseuropPolska The Times -
Budoucnost Evropy / 9: A přece se staví!
12 červenec 201025 Respekt Praha -
Finance: Nerovný zápas států proti trhům
8 červenec 2010281 El País Madrid -
Budoucnost Evropy / 8: Více Evropy? Ne, děkuji.
5 červenec 2010351 Público Lisabon -
Krize: „Může se z toho Evropa dostat?“
2 červenec 2010PresseuropThe American Interest -
Budoucnost Evropy / 7: Dvě Evropy v krizi
1 červenec 201076 La Repubblica Řím -
Budoucnost Evropy / 5: Kulky, bomby a nakonec hlasy
15 červen 201084 L'Espresso Řím -
Politika: Co s evropskou levicí?
4 červen 2010562 La Repubblica Řím -
Budoucnost Evropy / 3: Jednotný evropský osud
26 květen 20101174 Die Zeit Hamburg -
Kam unie směřuje? (2): Comeback osmdesátek
25 květen 2010881 Der Spiegel Hamburk -
Islandská sopka: Poklidné evropské nebe
20 duben 2010211 The Independent Londýn -
ISLANDSKÝ MRAK: Člověk mezi přírodou a technikou
19 duben 2010743 Frankfurter Allgemeine Zeitung Frankfurt
Poté, co nizozemský soud zprostil viny populistu Geerta Wilderse, v Evropě možná začal nový trend. Evropské vlády už neobhajují multikulturalismus a islám je proto možné otevřeně kritizovat, raduje se nizozemský intelektuál.
Řecká krize ukazuje, co se stane, když politické instituce přenechají zodpovědnost nekontrolovatelným orgánům, například ratingovým agenturám, píše nositel Nobelovy ceny za ekonomii Amartya Sen. 
Krize obnažila klamy a úskoky politiky, ale evropští představitelé nadále popírají očividnou skutečnost. Evropu přitom může zachránit jen upřímnost a odvaha nazývat věci pravým jménem. 
Zatímco se řecký ministerský předseda Jorges Papandreu snaží prosadit další kolo bolestivých úsporných opatření, náměstí Syntagma v hlavním městě se stalo vzorem přímé demokraci. Atéňané všech ideologických směrů sem přicházejí vyjádřit své rozhořčení. 
V odezvě na prohlášení Tonyho Blaira, že Evropa potřebuje další integraci a demokraticky zvoleného prezidenta v čele, komentátor listu Daily Telegraph tvrdí, že jediní lidé, kteří z toho budou mít prospěch, jsou příslušníci bruselské armády „eurokratů“. 
Členské státy EU se potýkají se zadlužením a MMF se otřásá v základech. Nikdo neví, co bude zítra. Hospodářská krize by však mohla vést k novému způsobu myšlení, domnívá se český ekonom Tomáš Sedláček. 
I přes sérii úsporných rozpočtových opatření, snažících se uklidnit rozbouřené vody mezinárodních finančních trhů, se Řecko znovu nachází na pokraji bankrotu. Má však o národních hospodářských politikách rozhodovat několik tisíc finančních spekulantů? 
Vzestup populistických stran na kontinentu se zdá být odpovědí na úspěch Tea Party ve Spojených státech. Jak vysvětluje dopisovatel deníku De Morgen v Bostonu, ač se historie těchto dvou hnutí od sebe podstatně liší, jejich výsledek je stejný: nebezpečí paralýzy demokratických vlád.
Monarchie drží země pospolu, zmírňují ethické konflikty a oslabují populismus, píše britsko-dánský publicista a univerzitní profesor Ian Buruma po britské královské svatbě, která se stala asi nejúspěšnější reklamou monarchie za poslední desetiletí. 
Iracionální, sentimentální, absurdní - a přirozené. Britská monarchie nejenže přežila 20. století, ale stále je jednotícím prvkem národa, píše v předvečer svatby budoucího krále tradicionalistický list Daily Telegraph 
Kde se vzala ta zhoubná atmosféra, která padla na Evropu? Občané se uzavřeli do sebe a jejich vrcholní představitelé na to zareagovali nezodpovědným chováním. Výsledek: Z evropské myšlenky se stává skandál. Belgický novinář neskrývá své rozhořčení. 
Konflikt mezi chudokrevnými liberály a rozvášněnými extremisty se dostal do slepé uličky. Aby se Evropa mohla ubírat kupředu, musí se tato patová situace zlomit, tvrdí slovinský filozof Slavoj Žižek. 
Evropská unie vstoupila do svého nejtemnějšího období. Euroskeptici se radují. Společné kulturní dějiny nás ale udrží při sobě, myslí si Jonathan Jones z listu Guardian. 
Zapomeňme na konformismus, korupci a fascinaci elitami! Nechme místo mladým všech kultur, jejich mobilitě a solidaritě. To je přání italské ekonomky Loretty Napoleoniové v dopise jejímu synovi.
Romanopisec Tim Parks volá po Evropě založené na společné vizi, kterou by usilovala o přetvoření dnešního světa a nikoliv jeho zachování ve stávající podobě. 
Myšlenka EU je velká a nádherná. Zakládá se na sezení kolem jednoho stolu a vedení dialogu v atmosféře tolerance a se stylem sobě vlastním. A ať si svět jde kupředu klidně rychleji než naše diskuze. Rumunský historik Mircea Vasilescu hájí náš stávající model.
I v magazínech pro zahrádkáře se dnes píše o tom, že ženám patří budoucnost. Už se ale nedozvídáme, co nás vlastně v té budoucnosti čeká. Jednu tragikomickou vizi přináší spisovatelka Petra Hůlová. 
Evropa se chová jako zakomplexovaný teenager, který neví, co si počít se svým měnícím se tělem, píše francouzký politolog Phillippe Perchoc. Přesto je však nutné hledat nové sny, v zemích, které by se mohly k Unii přidružit a zvětšit ji tak dostatečně na to, aby se ujala své role ve světovém dění. 
Zatímco kurzy na burze vyrážely vzhůru, Evropané poráželi krávy. Kult abstraktní hodnoty, jež mizí, vytlačuje skutečná hodnota věcí. Tak to alespoň vidí portugalský spisovatel Gonçal Tavares.
Evropa může být inspirací pro umělce. Německý spisovatel Thomas Brussig vnímá starý kontinent jako auto: pro jedny je objektem fetišismu, pro jiné praktickým dopravním prostředkem, který nás odveze tam, kam chceme. 
Evropa stojí na rozcestí, je však stále atraktivní. Měla by se o svůj politický, sociální a ekonomický model podělit se zbytkem světa, píše Paweł Świeboda. 
Vzhledem k politickému, sociálnímu a náboženskému rozladění, které v Evropě panuje, španělský filosof Fernando Savater vyzývá k přijetí nového ducha, otevřeného talentům, myšlenkám a vírám. 
Aby se konečně začal cítit jako Evropan, musel se nizozemský spisovatel Arnon Grunberg odstěhovat do New Yorku. To proto, že v jeho rodině je rodinná identita často konstruována skrze exil a vykořenění. Což je dnes koneckonců pravda o mnoha z nás.
Krize eura a věčné politické rozmíšky mezi evropskými státy napomohly k celkovému snížení významu Starého kontinentu na mezinárodní scéně. Podle venezuelského novináře Moisése Naima je třeba jednat, protože alternativy – americká hegemonie, čínský komunismus či ruský autoritativní režim – pro lidstvo nepředstavují to nejlepší. 
Krásné a chudé Irsko bylo po dlouhou dobu mýtickou krajinou čténářů německého poválečného spisovatele Heinricha Bölla. Dublin však podlehl klamnému zpěvu sirén finančního kapitalismu. Německý týdeník Der Spiegel uvádí, že Irsko dnes hraje roli „nemocného dítěte“, kterému musí Berlín přispěchat na pomoc. 
Tržní hospodářství dnes vládne na celém kontinentu. Ale je všude stejné? Ve východní Evropě se totiž kapitalistům, kteří zde vytvořili zcela zvláštní systém, daří díky postkomunistickému feudalismu. 
Lidé u moci jsou v neustálém pokušení ji zneužívat. Proto také ústavy oplývají tolika ochrannými opatřeními. Jak ale ukazují některé nedávné případy, jmenovitě v Itálii, stává se, že mocní tyto předpisy přizpůsobují svým vlastním zájmům. 
V evropských ulicích to duní hněvem. Je to konec demokracie? Ne, odpovídá německý futurolog Matthias Horx, ovšem za předpokladu, že se politické elity přestanou chovat pohrdavě a udělají místo skutečné občanské demokracii. 
Řada aktivistů dnes bojuje za ochranu životního prostředí, v brzké budoucnosti však bude nutné bojovat také za ochranu měst, která jsou čím dál více vystavena estetickému znečištění, domnívá se britský filozof Roger Scruton, který jako příklad uvádí Prahu - "duchovní centrum Evropy". 
Napětí mezi belgickými či italskými regiony stejně jako osud Romů ukazují, že společnost není schopna být zároveň štědrá a rozličná. To samé platí i pro Evropskou unii jako celek, míní dva francouzští ekonomové. 
Téměř všude v Evropě jsou levicové strany v opozici. Ale ve světě, z něhož se vytrácí ideologie, pro ni nebude snadné nabídnout skutečnou alternativu. 
Úpadek Evropy se dnes stal módním tématem, kterému dodávají na váze špatné hospodářské a demografické ukazatele. Civilizaci je ale možno posuzovat také podle její tvořivé síly, připomíná francouzský intelektuál Alexandre Lacroix. 
UNESCO nedávno zapsalo prstenec amsterdamských kanálů na svůj Seznam světového kulturního a přírodního dědictví. Deník NRC Handelsblad se však domnívá, že tento titul už pozbyl svého významu a neměl by mít dopad na cestovní ruch a modernizaci nizozemského hlavního města ani jiných evropských měst. 
Řecká krize, německá přísnost, nová rovnováha světové moci. EU čelí už několik měsíců tvrdým zkouškám. To ji však nebrání v dalším rozvoji, míní německý novinář a politolog Josef Joffe, pro něhož Evropa je jako korálový útes - roste chaoticky. 
Od začátku krize v roce 2008 se národní stát přetahuje s novými aktéry, kteří působí ve světě stojícím uprostřed reorganizace. Tato situace má dopad zejména na ty státy Sedmadvacítky, kterým chybí schopné politické vedení.
Od začátku krize v roce 2008 se národní stát přetahuje s novými aktéry, kteří ve světě stojícím uprostřed reorganizace, působí. Tato situace má dopad zejména na ty státy Sedmadvacítky, kterým chybí schopné politické vedení. 
V reakci na riziko bankrotu, které hrozí nejzadluženějším členským státům, Sedmadvacítka přijala několik opatření (stabilizační plán pro euro, nástin ekonomické vlády) směřujících k větší integraci. Opět ale jednala bez toho, aby se na názor zeptala samotných Evropanů, lituje Público. 
Hospodářská krize zpomalila, ba dokonce zastavila sbližování mezi západoevropskými zeměmi a státy bývalého komunistického bloku. Postkomunistické země brzdí v jejich elánu k liberální demokracii rozčarování z kapitalismu a jsou svědky rozkladu hodnot, za které bojovaly, píše intelektuál Predrag Matvejević. 
V reakci na krizi se vlády i občané evropských států více uzavírají do sebe, jsou sobečtí a propadají strachu z neznáma ztělesněným přistěhovalci. Ti jsou však stejně jako "původní" obyvatelé součástí dnešní evropské identity, podtrhuje francouzský spisovatel Tahar Ben Jelloun.
Levicové strany, které jsou u moci v zemích zmítaných hospodářskou krizí - ve Španělsku, Řecku a Portugalsku - jsou nuceny provádět stejná opatření, která v Německu, Francii či Velké Británii prosazují jejich konzervativní protějšci a která se dotýkají tradiční voličské základny levice. 
Po vzoru německé kancléřky se i ostatní evropští vůdci nyní schovávají za vůli svých občanů, aby tak vysvětlili svou nečinnost. Přesto je právě politické vůle potřeba k překonání krize a k tomu, abychom myšlence Evropy dodali života, tvrdí filozof Jürgen Habermas.
Zatímco Evropané severu ctí stát, na jihu se chovají jako anarchisti. Evropská unie je příliš rozmanitá nato, aby mohla fungovat podle představ bruselských technokratů na principu solidarity, říká nizozemský spisovatel Leon de Winter, který volá po návratu k Evropskému hospodářskému společenství (EHS). 
Pozapomněli jsme na to, jak je Evropa rozlehlá. Přerušení leteckého provozu kvůli výskytu sopečného prachu ze sopky Eyjafjallajoekull poukázalo na sociální a hospodářské slabiny Evropy, píše na stránkách listu Independent publicista Hamish McRae.
Rozhodnutí o uzavření leteckého prostoru 15. dubna nepadlo na základě sledování islandského sopečného mraku, ale na základě počítačových simulací. Tváří v tvář přírodnímu jevu nechal člověk zodpovědnost na technice, obává se Frankfurter Allgemeine Zeitung.