Úvahy
-
Národnost: Dvojí občanství je písní budoucnosti
11 leden 201231316 The Economist Londýn -
Debata: Proč se cítím tak rakousky
10 leden 20123248 Financial Times Londýn -
Rozhovor: Geert Mak: Získejme Evropu zpět
9 leden 20122377 NRC Handelsblad Amsterdam -
Záchranný plán: Pravidla jsou to hlavní
6 leden 201237552 Die Zeit Hamburg -
Dluhová krize: Skončí Unie jako Titova Jugoslávie?
5 leden 201237167 Politika Belgrade -
Rozhovor: George Steiner, určitá představa o vědění
30 prosinec 2011130119 Télérama Paříž -
Rozhovor: Evropská lekce Andrzeje Stasiuka
26 prosinec 201115912 Wprost Varšava -
Dluhová krize: Island je naší moderní utopií
23 prosinec 2011598739 Público Madrid -
Evropská unie: Nevzdávejme se svých ideálů
20 prosinec 201124234 El País Madrid -
Debata: Sedm evropských hříchů (2/2)
15 prosinec 201123724 Die Zeit Hamburg -
Debata: Sedm evropských hříchů (1/2)
14 prosinec 201149821 Die Zeit Hamburg -
Krize eurozóny: Sbohem milovaná suverenito
8 prosinec 201134917 El País Madrid -
Portrét: Poslední Evropan Jürgen Habermas
2 prosinec 2011292313 Der Spiegel Hamburk -
Evropská unie: Dejte demokracii šanci
1 prosinec 201140730 The Guardian Londýn -
Krize eura: Realita založená na principu paniky
30 listopad 201167114 Berliner Zeitung Berlín -
Společnost: Pochod krajní pravice
29 listopad 201127417 Aftonbladet Stockholm -
Společnost: Naše krize, jejich příležitost
29 listopad 20113467 The Irish Times Dublin -
Kdo se bojí Německa (5): Taková normální rodinka
25 listopad 201125919 Die Zeit Hamburg -
Kdo se bojí Německa 3: Jsme technokraty s Goethem v pod paží
23 listopad 201120615 Der Spiegel Hamburk -
Evropská unie: Revoluce shora
23 listopad 20114785 Libération Paříž -
Kdo se bojí Německa? / 2: Najednou všichni mluví ňemecky
22 listopad 201122710 Berliner Zeitung Berlín -
Krize eurozóny: Co pro nás Holanďané kdy udělali?
18 listopad 201126113 De Volkskrant Amsterdam -
Diskuze: Evropanům chybí společný nepřítel
17 listopad 20111688 Hospodářské noviny Praha -
Diskuze: Na obranu technokratů
17 listopad 201119211 The Guardian Londýn -
Krize eurozóny: Evropa by neměla jít proti lidem
11 listopad 201143123 The Economist Londýn -
Krize eurozóny: Technokracie není řešením
7 listopad 20112836 Il Sole-24 Ore Miláno -
Řecké referendum: Demokracie patří do starého železa
2 listopad 2011101218 Frankfurter Allgemeine Zeitung Frankfurt -
Šetřící Evropa: Cynismus řecké elity
21 říjen 20114595 The Guardian Londýn -
Názor: Demokracie bojuje o přežití
14 říjen 201133016 El País Madrid -
Německo: Zachraňte nás před eurospeakem!
7 říjen 2011901 Süddeutsche Zeitung Mnichov -
Dluhová krize: Pozor na spasitele eura
5 říjen 20111407 Der Freitag Berlín -
Německo: Jiný svět Pirátské strany
20 září 201111035 Süddeutsche Zeitung Mnichov -
Krize eurozóny: Evropa se vrací k národní identitě
16 září 201132715 The Guardian Londýn -
Politická fikce: Tři eurozóny, nebo nic
16 září 201119912 De Volkskrant Amsterdam -
Deset let po 11. září: Čínské slunce nad Ground Zero
9 září 20111132 The Guardian Londýn -
Krize eura: Sociální Evropa je historickou nutností
31 srpen 20111966 Der Spiegel Hamburk -
Mládež: Chuligánství poražených
25 srpen 201116610 Die Welt Berlín -
Politická fikce: Supervelmoc se vším všudy
22 srpen 20111525 Le Figaro Paříž -
Polsko: Mučedníky musejí nahradit vítězové
18 srpen 2011PresseuropGazeta Wyborcza -
Fiktivní seriál: Konečná zastávka pro euro 4/4: Konec partie v Šanghaji
17 srpen 2011481 Le Monde Paříž -
Fiktivní seriál: Konečná stanice pro euro 3/4: Krutá diagnóza Wall Streetu
16 srpen 201191 Le Monde Paříž -
Fiktivní seriál: Konečná stanice pro euro 2/4: Efekt sněhové koule
15 srpen 201183 Le Monde Paříž -
Fikce: Konečná stanice pro euro 1/4: Berlín odchází z eurozóny
12 srpen 201178610 Le Monde Paříž -
Dluhová krize: Vede to tu vůbec někdo?
8 srpen 20113825 The Guardian Londýn -
Diskuze: Hrůza je lidská
1 srpen 20111051 Corriere della Sera Milano -
Norsko: Breivika nemá smysl studovat
25 červenec 20114038 The Daily Telegraph Londýn -
Krize eurozóny: Proč nemá záchrana eura cenu
13 červenec 201185511 The Guardian Londýn -
Evropská unie: Demokratizace Evropu nezachrání
11 červenec 201118923 Der Spiegel Hamburk -
Debata: Poslední šance na evropské obrození
8 červenec 20112266 De Groene Amsterdammer Amsterdam -
Dluhová krize: Pomůže už jen Marshallův plán
6 červenec 20113244 The Guardian Londýn
V globalizovaném a rasově promíchaném světě je zcela přirozené mít vícero identit. Zákony o občanství by to konečně měly začít reflektovat, usnadnit naturalizaci a uvolnit právo volit v zemi, kde člověk žije. Tendence je však opačná, píše deník The Economist.
Ve chvíli, kdy západní společnost sužuje finanční krize, dominantní ideologie liberalismu volného trhu se hroutí. Jaké nové politické trendy se nabízejí a který z nich může uspět, táže se Gideon Rachman. 
Vstoupila Evropa do svého konečného stádia? Nizozemský novinář a historik Geert Mak ve své eseji předpovídá, že v roce 2012 si bude Unie muset zvolit politickou cestu, která jí umožní vymanit se z logiky peněz. Jinak ztratí své místo na světové scéně. 
Za chyby se platí. Toto základní pravidlo tržní ekonomiky je ale od vypuknutí krize, která už trvá pět let, stále pošlapáváno, upozorňuje Die Zeit. Političtí představitelé se přitom budou muset rozhodnout, zda dají přednost morálním hodnotám nebo prosperitě.
Pro Bělehrad, Záhřeb či Sarajevo je současná hospodářská a institucionální krize sužující Evropskou unii určitým déjà-vu. Připomíná totiž období několika let před rozpadem titovské Jugoslávie, soudí novinář srbského deníku Politika. 
Literatura, filozofie, přírodní vědy… - naše nástroje poznávání světa se dnes vyvíjejí odděleně, lituje intelektuál a humanista George Steiner. Přitom právě v kultuře je naše záchrana, zejména v Evropě. 
Proč si spolu Němci a Poláci tak špatně rozumí? Jak se pozná Polák? Jak být Německu nápomocen v jeho vůdčí roli v EU? Nezařaditelný polský spisovatel nám dal několik tipů. 
Islanďané prostřednictvím referenda odmítli záchranu svých bank a splacení zahraničního dluhu. Dokázali tím, že je možné se vzepřít zákonům kapitalismu a vzít osud do svých rukou. 
Konstrukce evropského projektu pomohla starému kontinentu najít prosperitu. Evropa tak ale ztratila část své duše, domnívá se španělský filozof Rafael Argullol. K vyzvižení jejích kvalit není zcela pozdě, musíme ale jednat rychle. 
Političtí představitelé se rádi ohánějí duchem Evropské unie. Každá země má ale svou charakterovou slabinu. Die Zeit přináší typologii evropských zlozvyků. Část druhá. 
Političtí představitelé se rádi ohánějí duchem Evropské unie. Každá země má ale svou charakterovou slabinu. Die Zeit přináší typologii evropských zlozvyků. 
V případě, že sedmadvacítka přijme fiskální unii navrženou Angelou Merkelovou a Nicolasem Sarkozym, bude to znamenat další rozhodující etapu vstříc evropskému federalismu. Ale budou nakonec opravdu všechny členské státy připraveny zaplatit za to vysokou cenu v podobě zřeknutí se rozpočtové autonomie? 
Německý filosof dělá vše, co je v jeho silách, aby upoutal pozornost k tomu, co pokládá za zánik evropského ideálu. Doufá, že může napomoci k jeho záchraně – před neschopnými politiky a temnými tržními silami. 
Stává se z Evropské unie německé impérium? Podle německého sociologa Ulricha Becka bychom měli této rozšířené a často diskutované obavy využít a přeorganizovat Unii na základě skutečného společenství občanů. 
Úzkosti, alarmismus, strach z apokalypsy: Podle futurologa Matthiase Horxe člověk nejedná na základě faktů, ale nechává se ovládat svým duševním rozpoložením. To platí i o současné krizi eura. 
Ze stínu krize by se jednoho dne mohla vynořit zcela nová Evropa. Evropa, v níž chybí odvaha a důvěra v politiku a kde převládá nacionalismus a islamofobie. Tyto hrozby jsou mnohem závažnější než výše našich dluhů, píše list Aftonbladet.
Dluhy a úsporná opatření jsou novou realitou pro většinu Evropanů. Pro některé se však situace stala příležitostí, jak rychle vydělat. Je v takových podmínkách ještě možné mluvit o národech a společnosti, ptá se irský novinář John Waters. 
Přísní rodiče, černé ovce a italská domácnost: Právě taková je evropská rodina. Podle novináře listu Die Zeit, který v základních rysech předkládá její portrét, si Evropa musí hájit svůj historický model solidarity. 
Nikomu není jasné, co přesně bude německá převaha v Evropě znamenat - a Němcům nejméně ze všech. Esejista listu Spiegel hledá odpověď ve dvou nedávno vydaných dílech. Podle jednoho ztratila země svou duši, podle druhého v ní dřímá génius. 
Politické změny v Řecku, Itálii a Španělsku jsou ukázkou toho, že evropští představitelé narušují mocenskou rovnováhu mezi společností a státem a mezi ekonomií a politikou, aniž je při tom zřejmé, jaké místo náleží občanům, soudí francouzský filozof Etienne Balibar.
„Evropa mluví německy!“ jásá německý poslanec Volker Kauder. Pozor, aby se to nepřehnalo, varuje Berliner Zeitung. Federace svobodných demokracií vypadá přece jen trochu jinak. 
Během současné krize mají Holanďané tendenci poučovat občany zemí s problémovými ekonomikami jako Řecko a Itálii. Ale vzhledem k hrozící recesi by si měli uvědomit, že si své prosperity neužívají jen díky vlastním ctnostem. 
Pro vytvoření společné identity je třeba společného nepřítele. Poukázat na někoho v dnešním ekonomicky globalizovaném světě je však čím dál obtížnější. Evropané tak mohou hledat nepřítele v nezodpovědných politicích, a vyjít z krize posíleni, píše redaktor HN Martin Ehl. 
Jmenování úředníků Lukase Papadimose v Řecku a Mária Montiho v Itálii do čela vlády vyvolalo debatu o narušení demokratických principů. Mimo Británii hráli však úředníci v politice často pozitivní roli. Není načase, abychom se přestali do technokratů jen trefovat? 
Snaha o záchranu eura nemůže do nekonečna jít proti vůli voličů, domnívá se list The Economist. 
Úřednické vlády, které zřejmě převezmou řízení v Řecku a Itálii, možná dokážou přijímat naléhavá rozhodnutí, nicméně zároveň posilují již tak silnou nedůvěru Evropanů vůči nepřímé demokracii. Má-li se tomu předejít, je nutné, aby se politici znovu ujali své role a svých odpovědností, soudí italský právník Guido Rossi.
Kdokoli nechá o nějaké zásadní otázce hlasovat občany prostřednictvím referenda, stává se pro Evropu veřejnou hrozbou. Takový je názor finančních trhů. Od pondělí podobné mínění sdílejí i politici.
Po dvou dnech masových stávek a pouličních bojů je Řecko zřejmě zase o něco blíže propasti. V předvečer summitu evropských lídrů, kteří se v neděli 23. října sejdou, aby se naposledy pokusili zachránit euro, řecký publicista odsuzuje národní elity, které zemi do této situace přivedly. 
Po demonstracích v Řecku a španělském hnutí Rozhořčených se lidové protesty rozšířily v podobě akce Okupace Wall Streetu na druhý břeh Atlantiku. Přímá či zastupitelská, ve hře je dnes samotná myšlenka demokracie, kterou je nutno obnovit. 
Nový německý výraz Euro-Rettungsschirm, tedy „záchranný deštník pro euro“, má mnoho výhod. Je hovorovější než například termín „evropský záchranný fond“ a vyslovuje se snadněji než EFSF [Evropský nástroj finanční stability]. Tato v Německu nejužívanější metafora ale pokulhává. Axel Hacke varuje před vlnou barbarismů, které s sebou přináší. 
Pokud si budou vedoucí představitelé Evropy nadále usmiřovat banky vynucováním úsporných opatření, pak je budoucnost Evropské unie ohrožena. 
Požadují transparentnost a přímou demokracii a volí je zhruba každý desátý Berlíňan. Pirátská strana není jen stranou počítačových maniaků – požadavky, které hájí, jsou požadavky celospolečenskými, soudí Süddeutsche Zeitung. 
Hrozba řeckého bankrotu přivedla arogantní a zpupnou Evropskou unii až k bodu zlomu. Podle britského publicisty bude výsledkem to, že se můžeme těšit na návrat k národním dimenzím.
Je třeba pohlédnout realitě zpříma do očí: Některé členské státy eurozóny toho nemají mnoho společného, což je na překážku veškerým pokusům překonat krizi. Řešením je vznik tří různých skupin s více či méně striktními pravidly, míní nizozemský ekonom Harrie Verbon. 
Od útoků na americkém území jsme se soustředili na hrozbu terorismu a války v Afghánistánu a Iráku. Zůstáváme však slepí ke skutečné globální změně: Pomalému, ale nezastavitelnému vzestupu Číny, píše v deníku Guardian Timothy Garton Ash.
Na rozpočtovou krizi a vzpouru mládeže existuje jediné řešení: Více Evropy. Tuto politiku by měla Angela Merkelová prohlásit za svůj stěžejní projekt, srovnatelný s Ostpolitikou v 70. letech, tvrdí německý sociolog Ulrich Beck. 
Poklidná Evropa navazuje na svou rozjitřenou minulost. Mladí Francouzi, Řekové, Španělé protestují proti stávajícím poměrům, mladí Angličané dokonce obracejí celé čtvrti v popel. V čem je konkrétně problém? 
Křest admirálské lodi evropského válečného námořnictva v roce 2031 odstartoval tolik očekávanou společnou obranu. Poslední etapa mise, která začala před patnácti lety, nese název „Velké procitnutí“. Unie si tak konečně zajistila místo, jež jí na mezinárodní scéně náleží. 
Poslední část politické fikce deníku Le Monde. Po týdnech vyšetřování se reportér deníku Wall Street Journal konečně setkal s autorem dokumentu, který otřásá celou eurozónou a šíří paniku na světových burzách.
Šéfové mezinárodních finančních institucí nemohou než konstatovat, že nekompetentnost evropských lídrů zavedla euro do slepé uličky.
Pokračování fiktivního seriálu listu Le Monde „Konečná stanice pro euro“: Po rozhodnutí Německého ústavního soudu o neústavnosti Stabilizačního fondu eura se zdá, že Sedmadvacítka přijala myšlenku bankrotu jedné ze zemí eurozóny.
Večer po svém znovuzvolení se Nicolas Sarkozy dovídá, že domácí odpůrci Angely Merkelové chtějí kancléřku sesadit a opustit eurozónu. Krátce nato prohlásí německý ústavní soud Evropský mechanismus stability za protiústavní... Deník Le Monde nastínil v politické fikci ne až tak nepravděpodobný scénář pádu jednotné měny. Úryvky. 
Uprostřed finanční krize se evropští lídři zdají být bezradní, v horším případě nezodpovědní. Závažnost situace přesto vyžaduje vůdce, kteří si dokáží poradit. 
Odhlédneme-li od politického deliria, které vedlo Anderse Breivika k vraždě více než sedmdesáti lidí, je třeba říct, že jsme byli 22. července svědky projevu zla v jeho nejstupidnější podobě, soudí spisovatel Claudio Magris. 
Dětinskou ideologii masového vraha z Norska můžeme zcela ignorovat. Anders Breivik se zajímal jen o sebe, píše Boris Johnson. 
Ve chvíli, kdy je ohrožena sama existence eura, upozorňuje americký ekonom na zásadní rozdíl mezi společnou měnou a Evropskou unií: Zatímco prvně zmiňovaná je plodem silně pravicové politiky, druhá vychází z projektu hluboce solidárního. Smrt jedné tudíž ještě neznamená smrt druhé. 
Přes nespočet problémů, kterým Evropská unie v současné době čelí, není demokratizace řešením. Místo toho by se měly elity EU sebezdokonalovat a periférním státům musí být odejmuta moc. 
Počátkem jednadvacátého století působí Evropa jako líný dinosaurus. Proto, aby se přizpůsobila měnícímu se světu, bude muset se svou leností něco udělat, tvrdí nizozemský spisovatel Geert Mak. 
Aby se Evropa vymanila z dlouhodobé krize, potřebuje vytvořit stejně ambiciózní program jako byl po druhé světové válce Marshallův plán. Tentokrát si bude muset pomoct sama. A k nalezení prostředků uvnitř kontinentu bude zapotřebí nový systém přerozdělování bohatsví.