Úvahy
-
Eurozóna: Evropa potřebuje nového Luthera
17 květen 2013686205 La Repubblica Řím -
Evropská unie: „Evropa s levicí“
16 květen 2013643PresseuropDie Tageszeitung -
Den Evropy: Evropská integrace je naprostý propadák
9 květen 2013130789 Il Sole-24 Ore Miláno -
Den Evropy: Pokrok zastavily členské státy
9 květen 2013322133 Il Sole-24 Ore Miláno -
Kultura: „200 let. Kierkegaard, filozof svobody“
3 květen 20132645PresseuropDe Groene Amsterdammer -
Demokracie: Zkusme to po švýcarsku!
1 květen 201386342 Frankfurter Allgemeine Zeitung Frankfurt -
Diskuze: Kyberdemokracie je potřeba, ale nestačí
16 duben 201343826 La Stampa Turín -
Společnost: Den, kdy povstane střední třída
10 duben 2013325624 Wprost Varšava -
Demokracie: Za evropskou republiku
5 duben 20131256299 Frankfurter Allgemeine Zeitung Frankfurt -
Diskuze: „Latinské impérium“ proti německé supervelmoci
26 březen 20133100491 Libération Paříž -
Evropská unie: Zkoušejme nové cesty
25 březen 201334590 La Repubblica Řím -
Evropská unie: Problém s Německem
15 březen 2013311270PresseuropNew Statesman, The Daily Mail -
Evropské instituce: Velké myšlenky a bruselština
15 březen 201318525 Revue Politika Brno -
Debata: Evropa ztrácí Evropany
11 březen 201380698 El País Madrid -
Debata: Jsme ztracení Evropané
6 březen 2013577215 The New York Times New York -
Debata: Grillův styl evropského populismu
4 březen 201322417 De Morgen Brusel -
Benedikt XVI.: „Amen“
28 únor 2013148PresseuropFrankfurter Rundschau -
Vatikán: Benedikt XVI: Opouštím loď Svatého Petra
12 únor 20132PresseuropGazeta Wyborcza -
Vatikán: „Uvolněný stolec. Kdo nahradí Benedikta ve funkci papeže?“
12 únor 2013177PresseuropThe Irish News -
Vatikán: O papežově odchodu bylo rozhodnuto už před rokem
12 únor 2013222PresseuropLa Stampa -
Vatikán: Došly síly
12 únor 20131520PresseuropBild -
Evropská unie: Finanční krize je i krizí demokracie
25 leden 201359869 The Guardian Londýn -
Estonsko: Občané dostanou na měsíc do rukou moc
8 leden 20134822PresseuropPostimees, Eesti Päevaleht -
Novoroční kvíz: 40 záludných otázek o Evropě
31 prosinec 201284955 Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung Frankfurt -
Evropská unie: Ztrácí Evropa hlavu?
18 prosinec 201238028 Dagens Nyheter Stockholm -
Evropská unie: Nobelovka za zrušené hranice
10 prosinec 201242031 El País Madrid -
Úsporná opatření: Oběti musí mít naději
16 listopad 2012286141 Project Syndicate Praha -
Dluhová krize: Mýty v čase cholery
14 listopad 201218415 Hospodářské noviny Praha -
Diskuze: Jak uchovat Evropský zázrak
13 listopad 201229465 Dagens Arena Stockholm -
Diskuze: Všechny trable Evropy
12 listopad 201216314 Polska The Times Varšava -
Debata: Federální Evropa, lék na zasmušilost
29 říjen 201230544 Corriere della Sera Milano -
Debata: Dejte nám pokoj s národním státem!
25 říjen 201219285 Der Spiegel Hamburk -
Debata: Generace Erasmus: Vy jste nadějí Evropy
24 říjen 2012221272 Gazeta Wyborcza Varšava -
Debata: Federaci ano, ale jakou?
23 říjen 201222569 Respekt Praha -
Debata: “Euroforici”, naši nejnebezpečnější přátelé
22 říjen 201236522 Die Zeit Hamburg -
Diskuze: Budoucnost Evropy je na Jihu
18 říjen 201260186 Financial Times Deutschland Hamburk -
Katalánsko - Skotsko: Španělsko, Británie a zakázané ovoce nezávislosti
16 říjen 201246649 Financial Times Londýn -
Debata: Nobelovu cenu za evropskou sexuální revoluci
15 říjen 2012262348 The Guardian Londýn -
Debata: Evropané, okrádají vás!
12 říjen 2012153252 Der Hauptstadtbrief Berlin -
Debata: Jak vytvořit evropskou ústavu pro 21. století
5 říjen 201219857 The Guardian Londýn -
Krize eurozóny: Sjednocení Německa byl prvotní hřích
3 říjen 2012600153 Der Spiegel Hamburk -
Krize eurozóny: Federalismus, nebo smrt!
28 září 2012760194 Le Point Paříž -
Diskuze: Když satira vyvolává debatu
28 září 20128915 Süddeutsche Zeitung Mnichov -
Diskuze: Za diplomacii bez komplexů
28 září 201213411 El País Madrid -
Evropská integrace: Nad rámec mocenské a tržní sféry
26 září 201219863 NRC Handelsblad Amsterdam -
Evropská integrace: SimEvropa není hra
24 září 201210815 The Economist Londýn -
Debata: Láska k EU zvítězí
21 září 201228592 Gazeta Wyborcza Varšava -
Diskuze: Eurozóna snižuje hodnotu Evropy
11 září 2012197118 Ta Nea Atény -
Dluhová krize eurozóny: Nová náboženská válka
7 září 2012532274 Corriere della Sera Milano -
Evropská unie: „Více Evropy“ není na pořadu dne
6 září 201210734 Süddeutsche Zeitung Mnichov
Evropská unie se mění ve zkorumpovanou církev v područí jediné země, Německa, které diktuje ortodoxní, dogmatická finanční pravidla. Podle šéfredaktorky Barbary Spinelliové musí politika převzít otěže. Dopomoci jí k tomu má protestantské schizma v podobě lidové iniciativy.
Evropská unie vyrostla na hospodářských, politických a geopolitických kritériích a podle nich musí být i posuzována. Verdikt Nialla Fergusona nad EU je nesmlouvavý. 
Podle vydavatele týdeníku Die Zeit Josefa Joffeho zastavila postup evropského projektu neochota členských států vzdát se suverenity. 
Přímá demokracie by prospěla i Evropské unii. Ve Švýcarsku se ukazuje, že čím více občané rozhodují o politice přímo a čím více ji mohou kontrolovat, tím jednoduší je státní aparát a nižší zadlužení. Celounijní referendum o společných evropských dluhopisech by ale nejspíš nefungovalo. 
Uprostřed hospodářské krize sílí hlasy požadující přechod od zastupitelské demokracie k přímé účasti občanů na správě věcí veřejných, která je v dnešní době možná díky rozšíření internetu. Skvělým příkladem je italské Hnutí 5 hvězd. Oba systémy by se však měly spíše doplňovat, než navzájem vylučovat. 
Politici si neuvědomují, že sedí na sudu střelného prachu, varuje polský filozof Marcin Król. Střední třída, která nemá možnost sociálního vzestupu, by totiž mohla vyhlásit revoluci. 
Hlavy evropských států a vlád jednají v hořícím domě o tom, kolik peněz by měli uvolnit na škody způsobené vodou. Výtka, že ztratili kontakt se svými voliči, není pravdivá. Nikdy s nimi totiž kontakt nenavázali. Tento systém s legitimním evropského obyvatelstva nepočítá, ani ji nepřipouští. 
Italský filozof Giorgio Agamben se vrací k myšlence sjednocení jihoevropských zemí, kterou nastínil už v roce 1945 francouzský filozof ruského původu Alexandre Kojève. Mohly by se tak stát v EU protiváhou dominantního Německa. 
EU každoročně vyprodukuje tisíce stránek nejrůznějších zpráv, prohlášení a legislativních návrhů. Všem těmto textům, o něž se má proces evropské integrace opírat, je společný frázovitý, pompézní jazyk plný budovatelského nadšení hodného dob nedávno minulých“. 
Důvěra Evropanů v Evropskou unii v době hospodářské krize slábne. Alespoň to ukazují výsledky voleb a průzkumy Eurobarometru. Po záchraně eura tak přichází na řadu záchrana legitimity EU. Pokud možno před evropskými volbami v roce 2014. 
Více Evropy by našemu kontinentu mohlo pomoci z krize, Evropany však teprve musíme vytvořit. K tomu je nutné podporovat vzdělání, kulturní výměnu a politické iniciativy, které by nám vrátily ztracený pocit společného evropského osudu, píše v New York Times francouzský novinář Olivier Guez. 
Vítěz italských voleb, komik Beppe Grillo, je často označován za populistu. Populismus má však mnoho podob. Do jaké z nich se řadí právě Grillo? 
V reakci evropských elit na krizi v eurozóně se probouzí duch diktátorů jako Nicolae Ceauşescu. V Evropě pomalu sílí stejná nedůvěra v demokracii, jaká dříve brzdila rozvoj postkomunistických společností, varuje slovinský myslitel Slavoj Žižek.
Tři roky eurokrize, rok 2013 je za dveřmi a vám se stále ještě hlavou honí nezodpovězené otázky? Esejista Hans Magnus Enzensberger to má podobně. Hlasitý kritik bruselských byrokratů se jimi nechal inspirovat ke kvízu - se samozřejmě zcela objektivními otázkami. Užijte si ho!
Evropská unie, která měla dát politickou formu společným evropským hodnotám, shromáždila se souhlasem svých členů tolik moci a pravomocí, že nyní škodí přesně těm zájmům občanů, jež měla původně bránit. Zamyšlení irského spisovatele Colma Tóibína.
Udělení Nobelovy ceny míru Evropské unii mnohé zaskočilo. Podle španělského politologa José Ignacia Torreblanky by však pro pochopení měla stačit malá exkurze za zbytky „velké evropské občanské války“, která začala už v 19. století. 
Lidé by lépe nesli tíhu úsporných opatření, kdyby nepochybovali o legitimitě Evropské unie. Měli by větší pocit, že jde o jejich vlastní zájmy. 
Ve středověku stejně jako nyní vedly krize ke vzniku všemožných mýtů a hledání viníků. Stejně jako prý "mohli" Židé za mor, může nyní euro za strasti celého světa. Ekonom Tomáš Sedláček této myšlence oponuje. 
Projekt evropské integrace ohrožuje krize. Ovšem teprve na cestách po „vražedných polích” dřívějších válek si uvědomíme, co našemu kontinentu vlastně přinesl. Jestli chceme ubránit demokracii, nesmíme bránit tomu, aby se lidé podíleli na politickém životě v EU, soudí švédský novinář Per Wirtén. 
Starý kontinent čelí mírné hospodářské krizi, těžké krizi politické, dramatické krizi civilizační a duchovní krizi možná smrtelné, varuje polský filozof Marcin Król. 
Zděšení z evropské hospodářské a politické krize jde vzdorovat. A to tak, že vytvoříme silný, decentralizovaný a respektovaný federální stát, tvrdí italský spisovatel Claudio Magris.
Kdokoliv, kdo dnes prosazuje více Evropy, přivolá hněv zarputilých obhájců demokracie, kteří předkládají národní stát jako model ideálu. Chceme ale doopravdy žít v Super-Rakousku? 
Nepočítejme s tím, že nás z krize dostanou lídři EU. Naši budoucnost budou vytvářet mladí lidé, na které dotyční zapomněli, píše polský filozof Jarosław Makowski v době, kdy se Brusel u škrtajících zemí snaží sehnat finance na udržení studentského výměnného programu Erasmus.
Politická, rozpočtová nebo fiskální unie, nápady, jak více sjednotit Evropu jsou teď v módě. Ale jak by měla federální Unie vypadat? Nikdo vlastně neví a v tom tkví celý problém. 
Existují euroskeptici a pak ti, kdo euro nenávidí. A pak se tu vynořili euroforici. Najdete je jak mezi intelektuály, tak politiky. Jsou minimálně stejně nebezpeční jako první dvě skupiny. Pro ně totiž EU není unie, ale světonázor. A ten zneužívají. 
Od vypuknutí krize jsou země u Středozemního moře považovány za ohnisko problémů. To je zásadní omyl, tvrdí německý politolog Claus Leggewie, který naznačuje, jakými cestami by se měla nová, k Jihu obrácená Evropa ubírat.
Zatímco britský premiér David Cameron podepsal dohodu o skotském referendu o nezávislosti, které je naplánováno na rok 2014, Španělsko podobné referendum v případě Katalánska zamítlo jako protiústavní. Britské rozhodnutí je výrazem politické zralosti, to španělské však pravděpodobně pouze posílí požadavky separatistů, soudí komentátor deníku Financial Times Gideon Rachman. 
Už jen za studentský výměnný program Erasmus si EU Nobelovu cenu zaslouží. Erasmus už svedl dohromady pěknou řádku párů z různých zemí, a přispívá tak ke vzniku skutečných Evropanů, píše s nadsázkou deník Guardian. 
Se zkratkami jako EFSF nebo ESM a mantrami typu "když padne euro, padne Evropa", které hlásají, že jiná cesta není, politici podkopávají evropskou demokracii. Takhle to dál nejde, píše německý spisovatel Hans Magnus Enzensberger a čeká revoltu. 
Evropští politici vyjednávají o tom, jak má Unie vypadat v budoucnu. Jestli si nechtějí zopakovat fiasko roku 2005, měli by se inspirovat cestou, jakou si vytvořila Jihoafrická repuglika po svržení apartheidu, píší dva univerzitní profesoři, Portugalec a Američan. 
Výročí 30 let od nástupu do úřadu a 22 let od znovusjednocení země může Helmut Kohl slavit jako otec německé jednoty. Kancléř Helmut Kohl však ukvapeným připojením NDR ke Spolkové republice zasel i zárodky nynější evropské krize, míní komentátor týdeníku Spiegel. 
Podle francouzského filozofa Bernarda-Henri Lévyho nemá Evropa jinou volbu než směřovat k jednomu prostému cíli: politické unii. Jinak je euro odsouzeno k zániku. 
Ať už se jedná o francouzský časopis Charlie Hebdo, nebo německý Titanic, humor, který v poslední době prezentují satirické časopisy, směřuje spíše k tomu, aby se o nich mluvilo, než že by společnosti poskytoval podněty k přemýšlení.
Aby byl hlas Evropy na světové scéně lépe slyšet, měli by političtí představitelé zvolit ostřejší a důraznější tón. S novou diplomacií na Starém kontinentu přicházejí někteří mladí ministři zahraničních věcí jako Polák Radosław Sikorski či Fin Alexander Stubb. 
Rozdílné sociální a kulturní charakteristiky Evropanů se často přehlížejí. To ohrožuje samotné jádro evropského projektu, upozorňuje nizozemský sociolog, podle nějž by politici měli s občany vést dialog.
Lídři a vlády EU mají plné ruce práce s budoucností EU. Jejich sny o větší a lepší Evropě však zapomínají na realitu krize, jež v eurozóně i nadále zuří, píše komentátor listu The Economist.
Krize je skvělou příležitostí zamyslet se: kdyby teď v Evropě vypukla válka, byl by někdo ochoten zemřít za Schumanovy či Monetovy ideály? 
Už několik měsíců naznačují Řekové a Němci možnost, že Řecko opustí eurozónu. Tato diskuze ale zanechává dojem, že mimo eurozónu žádná EU neexistuje. Takový postoj nahrává rozdělení Evropy a vzájemnému opovrhování, upozorňuje řecký spisovatel Petros Markaris. 
Opozice mezi severoevropskými „disciplinovanými“ státy a „hýřivým“ Jihem připomíná historický rozkol mezi strohými protestanty a katolíky usilujícími o to, aby jim byly jejich ekonomické hříchy odpuštěny, poznamenává italský novinář a odborník na Vatikán. 
Zespolečnění dluhu? Bankovní unie? Politická unie? Návrhů na řešení politické a hospodářské krize, která sužuje Evropu, se všude objevuje bezpočet. Ovšem nevypadá to, že by Evropané byli připraveni učinit krok k užší integraci.
- 1 of 5
- next