Kultura a debaty
-
8 Únor 20122Frankfurter Allgemeine Zeitung Frankfurt
-
Maďarsko
Orbánovo národné umenie
7 Únor 201210SME Bratislava -
Německo
Říkejte nám nacisti, když chcete
3 Únor 2012268Die Zeit Hamburg -
Divadlo
Breivik: temný hrdina naší doby
27 Leden 20123Politiken Kodaň -
Dluhová krize
Deset tezí proti absurditě
27 Leden 201224Süddeutsche Zeitung Mnichov -
26 Leden 20127PresseuropLa Stampa, Le Monde, Gazeta Wyborcza & 3 others
-
25 Leden 20121Gazeta Wyborcza Varšava
-
Internet
Právo na zapomenutí vítáno
25 Leden 20127PresseuropLa Repubblica -
Portugalsko
Guimarães, kulturou proti krizi
25 Leden 20124El País Madrid -
Internet
ACTA non grata
24 Leden 2012PresseuropGazeta Wyborcza -
20 Leden 20121Público Lisabon
-
19 Leden 201267De Morgen Brusel
-
13 Leden 201225The Guardian Londýn
-
Národnost
Dvojí občanství je písní budoucnosti
11 Leden 201216The Economist Londýn -
10 Leden 20121Aftonbladet Stockholm
-
Debata
Proč se cítím tak rakousky
10 Leden 20128Financial Times Londýn -
Rozhovor
Geert Mak: Získejme Evropu zpět
9 Leden 20127NRC Handelsblad Rotterdam -
Záchranný plán
Pravidla jsou to hlavní
6 Leden 201252Die Zeit Hamburg -
Dluhová krize
Skončí Unie jako Titova Jugoslávie?
5 Leden 201267Politika Belgrade -
2 Leden 2012PresseuropPúblico
-
30 Prosinec 201119Télérama Paříž
-
Literatura
2011 – rok překladatele
28 Prosinec 20114The Observer Londýn -
27 Prosinec 2011Lidové noviny Praha
-
Rozhovor
Evropská lekce Andrzeje Stasiuka
26 Prosinec 201112Wprost Varšava -
Dluhová krize
Island je naší moderní utopií
23 Prosinec 201139Público Madrid -
Evropská unie
Nevzdávejme se svých ideálů
20 Prosinec 201134El País Madrid -
16 Prosinec 20113La Stampa Turín
-
Debata
Sedm evropských hříchů (2/2)
15 Prosinec 201124Die Zeit Hamburg -
Debata
Sedm evropských hříchů (1/2)
14 Prosinec 201121Die Zeit Hamburg -
Krize eurozóny
Sbohem milovaná suverenito
8 Prosinec 201117El País Madrid -
8 Prosinec 2011PresseuropThe Wall Street Journal Europe
-
Evropan týdne
Kyber revolucionář z náměstí Tahrír
6 Prosinec 20111Fokus Stockholm -
Portrét
Poslední Evropan Jürgen Habermas
2 Prosinec 201113Der Spiegel Hamburk -
Evropská unie
Dejte demokracii šanci
1 Prosinec 201130The Guardian Londýn -
Krize eura
Realita založená na principu paniky
30 Listopad 201114Berliner Zeitung Berlín -
Evropská unie
Lososová barva demokracie
29 Listopad 201112De Morgen Brusel -
Společnost
Pochod krajní pravice
29 Listopad 201117Aftonbladet Stockholm -
Společnost
Naše krize, jejich příležitost
29 Listopad 20117The Irish Times Dublin -
28 Listopad 20114Expressen Stockholm
-
25 Listopad 20113The Guardian Londýn
-
Kdo se bojí Německa (5)
Taková normální rodinka
25 Listopad 201119Die Zeit Hamburg -
Kdo se bojí Německa 3
Jsme technokraty s Goethem v pod paží
23 Listopad 201115Der Spiegel Hamburk -
Evropská unie
Revoluce shora
23 Listopad 20115Libération Paříž -
Kdo se bojí Německa? / 2
Najednou všichni mluví ňemecky
22 Listopad 201110Berliner Zeitung Berlín -
Krize eurozóny
Co pro nás Holanďané kdy udělali?
18 Listopad 201113De Volkskrant Amsterdam -
17 Listopad 20118Hospodářské noviny Praha
-
Diskuze
Na obranu technokratů
17 Listopad 201110The Guardian Londýn -
Debata
Krize a tři Evropy
14 Listopad 20119România libera Bukurešť -
Krize eurozóny
Evropa by neměla jít proti lidem
11 Listopad 201123The Economist Londýn -
Česká republika
Odešel Magor
11 Listopad 2011PresseuropLidové noviny
Milovníci kulturního dědictví zvoní na poplach. Řecko uměle zkrášluje své antické památky, aby podpořilo turismus! Tato země ale dělá jen to, co činí celá Evropa: drancuje historická místa kvůli vyšším příjmům. 
Presadzovanie národných hodnôt Maďarska má zásadný význam pre politický projekt premiéra Orbána. Od začiatku roka, pätnásť obrazov, ktoré sú špeciálne objednané na výstavu Budínskeho hradu, zobrazujú tieto ambície.
„Župní hejtman”, „Okupační síla”! Pokaždé je to stejné: Berlín se snaží prosadit svůj postoj v rámci krize eura a dostává se mu za to nacistických přirovnání. Die Zeit se zamýšlí, jak by s tím Němci měli naložit. 
Lze uvést na jeviště radikální manifest zabijáka z Osla a ostrova Utøya? Projekt jednoho kodaňského divadla se v Norsku a Dánsku setkal s ostrým odsouzením. Slyšet tato slova je přesto zcela zásadní pro pochopení naší doby, hájí se režisér Christian Lollike. 
Je to šílenství, které se stalo samozřejmostí. Již roky je společnost plundrována a demokracie devastována. Německý spisovatel Ingo Schulze toho má dost. Deset důvodů proč se opět začít brát vážně. 
Oznámení polské vlády, že se chystá podepsat protipirátskou dohodu ACTA, způsobilo masové protesty. Několik tisíc mladých lidí se v úterý ve Varšavě dokonce zúčastnilo pokojného protestního pochodu. Internetový antropolog Piotr Cichocki vysvětluje proč. 
Někdejší významné textilní centrum se upnulo na svůj titul Evropského hlavního města kultury ve snaze vymanit se z hospodářské krize a marasmu, do něhož zabředlo už před více než 20 lety po uzavření místních továren. 
Zatímco většina zemí v rámci úsporných opatření v rozpočtech na kulturu škrtá, dánská kinematografie se stala díky aktivní dotační a investiční politice zaměřené na mládež jednou z nejvýznamnějších v Evropě. 
Evropští představitelé ve snaze ospravedlnit své kroky na záchrany eura s oblibou využívají přízraku války. Ale tento argument už nefunguje, všímá si nizozemský filosof Paul Scheffer. Souhlas občanů s jejich politikou je třeba si získat skutečnými argumenty. 
Většina Skotů s úplným odtržením od Velké Británie nesouhlasí. Přála by si formu autonomní vlády schopnou vybírat vlastní daně. Angličané by se s tím měli smířit, domnívá se komentátor Simon Jenkins. 
V globalizovaném a rasově promíchaném světě je zcela přirozené mít vícero identit. Zákony o občanství by to konečně měly začít reflektovat, usnadnit naturalizaci a uvolnit právo volit v zemi, kde člověk žije. Tendence je však opačná, píše deník The Economist.
Je rasistický, anebo ne? Poslední snímek režiséra Rubena Östlunda vyvolal ve Švédsku živou polemiku. Protagonisté filmu, chudí černoši a bílí příslušníci středních tříd, si v něm pohrávají s obecnými předsudky, které jsou tak pro diváka snadněji uchopitelné.
Ve chvíli, kdy západní společnost sužuje finanční krize, dominantní ideologie liberalismu volného trhu se hroutí. Jaké nové politické trendy se nabízejí a který z nich může uspět, táže se Gideon Rachman. 
Vstoupila Evropa do svého konečného stádia? Nizozemský novinář a historik Geert Mak ve své eseji předpovídá, že v roce 2012 si bude Unie muset zvolit politickou cestu, která jí umožní vymanit se z logiky peněz. Jinak ztratí své místo na světové scéně. 
Za chyby se platí. Toto základní pravidlo tržní ekonomiky je ale od vypuknutí krize, která už trvá pět let, stále pošlapáváno, upozorňuje Die Zeit. Političtí představitelé se přitom budou muset rozhodnout, zda dají přednost morálním hodnotám nebo prosperitě.
Pro Bělehrad, Záhřeb či Sarajevo je současná hospodářská a institucionální krize sužující Evropskou unii určitým déjà-vu. Připomíná totiž období několika let před rozpadem titovské Jugoslávie, soudí novinář srbského deníku Politika. 
Literatura, filozofie, přírodní vědy… – naše nástroje poznávání světa se dnes vyvíjejí odděleně, lituje intelektuál a humanista George Steiner. Přitom právě v kultuře je naše záchrana, zejména v Evropě. 
S celosvětovým úspěchem Stiega Larssona a Haruki Murakamiho nastal pro překlady takový boom, jaký jsme nezažili už po více než jednu generaci. Docílí však překlady někdy onoho svatého grálu, tedy naprosté věrnosti originálu?
Vydávali díla Václava Havla a ostatních zakázaných autorů. Před 40 lety Zdena a Josef Škvorečtí založili v Torontu nejvýznamnější československé exilové nakladatelství. 
Proč si spolu Němci a Poláci tak špatně rozumí? Jak se pozná Polák? Jak být Německu nápomocen v jeho vůdčí roli v EU? Nezařaditelný polský spisovatel nám dal několik tipů. 
Islanďané prostřednictvím referenda, v němž odmítli záchranu svých bank a splacení zahraničního dluhu, dokázali, že je možné se vzepřít zákonům kapitalismu a vzít osud do svých rukou, neskrývá potěšení španělský historik. 
Konstrukce evropského projektu pomohla starému kontinentu najít prosperitu. Evropa tak ale ztratila část své duše, domnívá se španělský filozof Rafael Argullol. K vyzvižení jejích kvalit není zcela pozdě, musíme ale jednat rychle. 
Díky zpřístupnění otevřených dat, které podporuje Brusel, by mohly vzniknout různé aplikace, z nichž by měly prospěch firmy i celá občanská společnost. Digitální agenda by mohla podle odhadů vynést 40 miliard eur ročně. 
Političtí představitelé se rádi ohánějí duchem Evropské unie. Každá země má ale svou charakterovou slabinu. Die Zeit přináší typologii evropských zlozvyků. Část druhá. 
Političtí představitelé se rádi ohánějí duchem Evropské unie. Každá země má ale svou charakterovou slabinu. Die Zeit přináší typologii evropských zlozvyků. 
V případě, že sedmadvacítka přijme fiskální unii navrženou Angelou Merkelovou a Nicolasem Sarkozym, bude to znamenat další rozhodující etapu vstříc evropskému federalismu. Ale budou nakonec opravdu všechny členské státy připraveny zaplatit za to vysokou cenu v podobě zřeknutí se rozpočtové autonomie? 
Jestliže se Mubarakovi v lednu nepodařilo izolovat egyptské revolucionáře od zbytku světa, vděčíme za to mimo jiné i švédskému studentovi a teoretikovi kyberaktivismu Christopheru Kullenbergovi, kterého týdeník Fokus vyhlásil Švédem roku. 
Německý filosof dělá vše, co je v jeho silách, aby upoutal pozornost k tomu, co pokládá za zánik evropského ideálu. Doufá, že může napomoci k jeho záchraně – před neschopnými politiky a temnými tržními silami. 
Stává se z Evropské unie německé impérium? Podle německého sociologa Ulricha Becka bychom měli této rozšířené a často diskutované obavy využít a přeorganizovat Unii na základě skutečného společenství občanů. 
Úzkosti, alarmismus, strach z apokalypsy: Podle futurologa Matthiase Horxe člověk nejedná na základě faktů, ale nechává se ovládat svým duševním rozpoložením. To platí i o současné krizi eura. 
V době krize se moc čím dál více soustřeďuje v Bruselu. Kromě evropských institucí tu je největší koncentrace ekonomických médií anglosaského původu, která udávají tón politice v členských státech, soudí belgický editorialista. 
Ze stínu krize by se jednoho dne mohla vynořit zcela nová Evropa. Evropa, v níž chybí odvaha a důvěra v politiku a kde převládá nacionalismus a islamofobie. Tyto hrozby jsou mnohem závažnější než výše našich dluhů, píše list Aftonbladet.
Dluhy a úsporná opatření jsou novou realitou pro většinu Evropanů. Pro některé se však situace stala příležitostí, jak rychle vydělat. Je v takových podmínkách ještě možné mluvit o národech a společnosti, ptá se irský novinář John Waters. 
Vypadá to jako nenápadná kulturní událost, nicméně Atény jsou až do prosince dějištěm třetího ročníku bienále. V zemi zmítané krizí je tato výstava místem, kde lze nejlépe pocítit naléhavost současné situace, domnívá se švédský novinář.
Může mít graffiti, které po sobě v sedmdesátých letech v Londýně zanechala punková kapela, pro lidstvo stejný význam jako prehistorické jeskynní umění? Jeden britský archeolog je o tom přesvědčen. Ze zdí pokrytých graffiti vyčetl ztrátu víry v „pokrok lidstva“, která byla vlastní našim předkům. 
Přísní rodiče, černé ovce a italská domácnost: Právě taková je evropská rodina. Podle novináře listu Die Zeit, který v základních rysech předkládá její portrét, si Evropa musí hájit svůj historický model solidarity. 
Nikomu není jasné, co přesně bude německá převaha v Evropě znamenat – a Němcům nejméně ze všech. Esejista listu Spiegel hledá odpověď ve dvou nedávno vydaných dílech. Podle jednoho ztratila země svou duši, podle druhého v ní dřímá génius. 
Politické změny v Řecku, Itálii a Španělsku jsou ukázkou toho, že evropští představitelé narušují mocenskou rovnováhu mezi společností a státem a mezi ekonomií a politikou, aniž je při tom zřejmé, jaké místo náleží občanům, soudí francouzský filozof Etienne Balibar.
„Evropa mluví německy!“ jásá německý poslanec Volker Kauder. Pozor, aby se to nepřehnalo, varuje Berliner Zeitung. Federace svobodných demokracií vypadá přece jen trochu jinak. 
Během současné krize mají Holanďané tendenci poučovat občany zemí s problémovými ekonomikami jako Řecko a Itálii. Ale vzhledem k hrozící recesi by si měli uvědomit, že si své prosperity neužívají jen díky vlastním ctnostem. 
Pro vytvoření společné identity je třeba společného nepřítele. Poukázat na někoho v dnešním ekonomicky globalizovaném světě je však čím dál obtížnější. Evropané tak mohou hledat nepřítele v nezodpovědných politicích, a vyjít z krize posíleni, píše redaktor HN Martin Ehl. 
Jmenování úředníků Lukase Papadimose v Řecku a Mária Montiho v Itálii do čela vlády vyvolalo debatu o narušení demokratických principů. Mimo Británii hráli však úředníci v politice často pozitivní roli. Není načase, abychom se přestali do technokratů jen trefovat? 
Evropská unie by se mohla brzy rozdělit na výkonné, pokulhávající a opozdilce, obává se rumunská politoložka Alina Mungiu-Pippidiová. A nepočítejme s tím, že se všechny podaří sjednotit díky strojené evropské identitě. 
Snaha o záchranu eura nemůže do nekonečna jít proti vůli voličů, domnívá se list The Economist. - 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- následující ›
- poslední »