Demokracie
-
Evropská komise: „EU by se neměla míchat do našich demokracií“
6 květen 20138212PresseuropDe Volkskrant -
Evropská unie: Evropa je sama sobě největším nepřítelem
19 duben 201317675PresseuropIl Sole-24 Ore -
Diskuze: Kyberdemokracie je potřeba, ale nestačí
16 duben 201343826 La Stampa Turín -
Evropská unie: Občanství na papíře
8 duben 201326817 Dilema Veche Bukurešť -
Estonsko: „Patnáct návrhů občanského shromáždění vládě“
8 duben 201376PresseuropEesti Päevaleht -
Demokracie: Za evropskou republiku
5 duben 20131256299 Frankfurter Allgemeine Zeitung Frankfurt -
Instituce: Příliš složitá demokracie
3 duben 201317421 Trouw Amsterdam -
Demokracie: Občanská iniciativa zatím netáhne
2 duben 201318712 Dilema Veche Bukurešť -
Evropská unie: Zkoušejme nové cesty
25 březen 201334590 La Repubblica Řím -
Maďarsko: Marná snaha opozice
12 březen 2013342 Magyar Nemzet Budapešť -
Debata: Evropa ztrácí Evropany
11 březen 201380698 El País Madrid -
Demokracie: Státy, trhy a občané míří proti sobě
28 únor 201320775 I Kathimerini Atény -
Evropská unie: Finanční krize je i krizí demokracie
25 leden 201359969 The Guardian Londýn -
Sociální jistoty: Nový patron Evropy svatý Precarius
15 leden 201385817 NRC Handelsblad Amsterdam -
Česká republika: Kdo se nastěhuje na Pražský hrad?
11 leden 20131026 Respekt Praha -
Demokracie: Jak si získat přízeň Evropanů
4 leden 201353698 Project Syndicate Praha -
Novoroční kvíz: 40 záludných otázek o Evropě
31 prosinec 201284955 Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung Frankfurt -
Editorial: Kdo se bojí Berlusconiů?
14 prosinec 20126310Presseurop -
Diskuze: Jak uchovat Evropský zázrak
13 listopad 201229465 Dagens Arena Stockholm -
Svoboda tisku: Řecko — více škrtů, méně svobody
6 listopad 20122747 The Observer Londýn -
Diskuze: Jsou základy demokracie pevné?
29 srpen 201211150 Dilema Veche Bukurešť -
Debata: Tísnivé bruselské objetí
16 červenec 201214119 Die Welt Berlín -
Diskuze: Pět gest k proměně Evropy
4 červenec 2012277122 Internazionale Řím -
G20/EU: Evropa nemá na demokracii monopol
20 červen 201215936 De Standaard Brusel -
Dluhová krize: Politika strkání hlavy do písku
4 červen 201226011 Frankfurter Allgemeine Zeitung Frankfurt -
Demokracie: Kdo otevře evropský „salon“?
27 březen 201218076 Dagens Nyheter Stockholm -
Střední Evropa: Demokracie na ústupu
26 březen 2012663PresseuropDie Presse -
Dluhová krize: Deset tezí proti absurditě
27 leden 2012162524 Süddeutsche Zeitung Mnichov -
Diskuze: Evropa znamená mír. Opravdu ještě?
19 leden 201218667 De Morgen Brusel -
Editorial: Komisaře je třeba volit
16 prosinec 2011673Presseurop -
Eurozóna: Znepokojivý vzestup ratingových agentur
7 prosinec 201120313 Libération Paříž -
Evropská unie: Dejte demokracii šanci
1 prosinec 201140730 The Guardian Londýn -
Evropská unie: Lososová barva demokracie
29 listopad 201116612 De Morgen Brusel -
Diskuze: Evropanům chybí společný nepřítel
17 listopad 20111698 Hospodářské noviny Praha -
Diskuze: Na obranu technokratů
17 listopad 201119211 The Guardian Londýn -
Krize eurozóny: Evropa by neměla jít proti lidem
11 listopad 201143123 The Economist Londýn -
Krize eurozóny: Demokratický model
7 listopad 201147 NRC Handelsblad Amsterdam -
Krize eurozóny: Technokracie není řešením
7 listopad 20112816 Il Sole-24 Ore Miláno -
Řecké referendum: Demokracie patří do starého železa
2 listopad 2011101218 Frankfurter Allgemeine Zeitung Frankfurt -
Řecko: Papandreu vydírá, aby přežil
2 listopad 20111486 To Ethnos Atény -
Finanční krize: Nadešel čas dělat skutečnou politiku
20 říjen 20112008 Frankfurter Rundschau Frankfurt -
Názor: Demokracie bojuje o přežití
14 říjen 201133016 El País Madrid -
Německo: Jiný svět Pirátské strany
20 září 201111035 Süddeutsche Zeitung Mnichov -
Diskuze: Po Oslu se musíme vyrovnat s rozmanitostí
3 srpen 2011604 Adevarul Bukurešť -
Evropská unie: Demokratizace Evropu nezachrání
11 červenec 201118923 Der Spiegel Hamburk -
Debata: Poslední šance na evropské obrození
8 červenec 20112266 De Groene Amsterdammer Amsterdam -
Island: Občanská revoluce pokračuje
4 červenec 201115232 Sydsvenskan Malmö
Uprostřed hospodářské krize sílí hlasy požadující přechod od zastupitelské demokracie k přímé účasti občanů na správě věcí veřejných, která je v dnešní době možná díky rozšíření internetu. Skvělým příkladem je italské Hnutí 5 hvězd. Oba systémy by se však měly spíše doplňovat, než navzájem vylučovat. 
Evropské smlouvy garantují práva občanům-spotřebitelům. V praxi se ale nároky na některá práva stát od státu liší.
Hlavy evropských států a vlád jednají v hořícím domě o tom, kolik peněz by měli uvolnit na škody způsobené vodou. Výtka, že ztratili kontakt se svými voliči, není pravdivá. Nikdy s nimi totiž kontakt nenavázali. Tento systém s legitimním evropského obyvatelstva nepočítá, ani ji nepřipouští. 
Často slýcháme, že opatření k řešení krize v EU jsou přijímána netransparentním a nedemokratickým způsobem. Přitom ale vycházejí z procesů, které všichni schvalujeme. A právě o nich bychom měli vést debatu, domnívá se nizozemská akademička. 
Evropská občanská iniciativa, spuštěná na začátku roku 2011, má odrážet vůli občanů EU. Stačí milion podpisů a občané se mohou podílet na tvorbě společné politiky. Můžeme si být ale jisti jejich volbou? táže se se Dilema Veche. 
Vládní schválení kontroverzního ústavního dodatku vyvolalo kritické ohlasy nejen v Maďarsku, ale i v EU. Provládní deník Magyar Nemzet se však domnívá, že lidové protesty organizuje opozice ve snaze převzít moc. 
Důvěra Evropanů v Evropskou unii v době hospodářské krize slábne. Alespoň to ukazují výsledky voleb a průzkumy Eurobarometru. Po záchraně eura tak přichází na řadu záchrana legitimity EU. Pokud možno před evropskými volbami v roce 2014. 
Nejistý výsledek italských voleb a zejména úspěch Beppeho Grilla znovu ukázaly na spodní proudy, které ovlivňují krizí stižené evrospké státy. Podaří se EU a finančním trhům dostat se z bludného kruhu recese a nespokojenosti občanů? 
V reakci evropských elit na krizi v eurozóně se probouzí duch diktátorů jako Nicolae Ceauşescu. V Evropě pomalu sílí stejná nedůvěra v demokracii, jaká dříve brzdila rozvoj postkomunistických společností, varuje slovinský myslitel Slavoj Žižek.
Tvrdě pracující lidé mají v srdci bolest, protože přicházejí o své sociální jistoty, a to je vhání do náruče nového náboženství: prekariátu, píše nizozemský spisovatel Geert Van Istandael. Na vině jsou pochopitelně krize a finanční trhy. 
Češi se vydávají k volebním urnám, aby poprvé v přímé volbě vybrali hlavu státu. Týdeník Respekt se zamýšlí nad tím, jakou historickou roli sehráli prezidenti za posledních sto let a kdo z kandidátů by ji nejlépe naplňoval dnes. 
Před volbami do evropského parlamentu v roce 2014 by se mohla EU z nedávných prezidentských voleb v USA mnohému přiučit. Zejména v tom, jak lépe komunikovat s občany, jak získávat legitimitu a silnější hlas na mezinárodní scéně. 
Tři roky eurokrize, rok 2013 je za dveřmi a vám se stále ještě hlavou honí nezodpovězené otázky? Esejista Hans Magnus Enzensberger to má podobně. Hlasitý kritik bruselských byrokratů se jimi nechal inspirovat ke kvízu - se samozřejmě zcela objektivními otázkami. Užijte si ho!
Projekt evropské integrace ohrožuje krize. Ovšem teprve na cestách po „vražedných polích” dřívějších válek si uvědomíme, co našemu kontinentu vlastně přinesl. Jestli chceme ubránit demokracii, nesmíme bránit tomu, aby se lidé podíleli na politickém životě v EU, soudí švédský novinář Per Wirtén. 
EU při každé příležitosti kritizuje rostoucí autoritářství Viktora Orbána v Maďarsku. Očividně však přehlíží úpadek svobody tisku v Řecku, v zemi, které vnutila celou řadu kontraproduktivních úsporných opatření, soudí britský komentátor Nick Cohen.
Demokracie, jejíž oslabení vnímáme všude ve světě, se nyní zdá být ohrožena i v samotné Evropě. Možná proto, že se Unie nesnaží chránit jednu ze svých nejzákladnějších hodnot všemi možnými prostředky, varuje rumunský komentátor v reakci na politickou krizi, kterou jeho země prochází.
Brusel musí v rámci Evropské unie jako celku vyvíjet na své členské státy tlak. Příklady z Rumunska, Maďarska a Itálie ale ukazují druhou stranu mince – částečně je to na úkor občanské společnosti či místní kultury. 
Existence evropské politické unie, nezbytného protějšku měnové unie, bude záviset na schopnosti EU vytvořit demokratičtější struktury, které budou evropským občanům bližší. Komentátor listu internazionale Eric Jozsef se zamýšlí nad možnostmi, jak toho dosáhnout. 
Evropa nepotřebuje dostávat lekce z demokracie, prohlásil na zasedání skupiny G20 v mexickém Los Cabos předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Nicméně je třeba si přiznat, že evropský projekt je méně demokratický, než si myslíme, a současná krize na tom nic k lepšímu nemění. 
Evropským politickým stranám krize podlamuje nohy. Nehledě na ideologickou orientaci se starají jen o zájmy důchodců a vesele jim slibují zisky z minulých let, z nichž už ale dávno nic nezbylo. 
Byly tu knihy, tisk a pak internet. Pokroku demokracie už téměř dvě století napomáhá virtuální diskuzní prostor. To, co nám dnes ale chybí, je podle švédského novináře debatní prostor společný všem Evropanům. 
Je to šílenství, které se stalo samozřejmostí. Již roky je společnost plundrována a demokracie devastována. Německý spisovatel Ingo Schulze toho má dost. Deset důvodů proč se opět začít brát vážně. 
Evropští představitelé ve snaze ospravedlnit své kroky na záchrany eura s oblibou využívají přízraku války. Ale tento argument už nefunguje, všímá si nizozemský filosof Paul Scheffer. Souhlas občanů s jejich politikou je třeba si získat skutečnými argumenty. 
Agentura Standard & Poor’s zařazením států eurozóny do režimu pozorování s negativním výhledem v předvečer konání summitu Evropské rady jen potvrzuje nárůst neomezené hospodářské síly, která zcela převrátila ustálené demokratické uspořádání, kritizuje nový pořádek list Libération. 
Stává se z Evropské unie německé impérium? Podle německého sociologa Ulricha Becka bychom měli této rozšířené a často diskutované obavy využít a přeorganizovat Unii na základě skutečného společenství občanů. 
V době krize se moc čím dál více soustřeďuje v Bruselu. Kromě evropských institucí tu je největší koncentrace ekonomických médií anglosaského původu, která udávají tón politice v členských státech, soudí belgický editorialista. 
Pro vytvoření společné identity je třeba společného nepřítele. Poukázat na někoho v dnešním ekonomicky globalizovaném světě je však čím dál obtížnější. Evropané tak mohou hledat nepřítele v nezodpovědných politicích, a vyjít z krize posíleni, píše redaktor HN Martin Ehl. 
Jmenování úředníků Lukase Papadimose v Řecku a Mária Montiho v Itálii do čela vlády vyvolalo debatu o narušení demokratických principů. Mimo Británii hráli však úředníci v politice často pozitivní roli. Není načase, abychom se přestali do technokratů jen trefovat? 
Snaha o záchranu eura nemůže do nekonečna jít proti vůli voličů, domnívá se list The Economist. 
Úřednické vlády, které zřejmě převezmou řízení v Řecku a Itálii, možná dokážou přijímat naléhavá rozhodnutí, nicméně zároveň posilují již tak silnou nedůvěru Evropanů vůči nepřímé demokracii. Má-li se tomu předejít, je nutné, aby se politici znovu ujali své role a svých odpovědností, soudí italský právník Guido Rossi.
Kdokoli nechá o nějaké zásadní otázce hlasovat občany prostřednictvím referenda, stává se pro Evropu veřejnou hrozbou. Takový je názor finančních trhů. Od pondělí podobné mínění sdílejí i politici.
Řecký ministerský předseda, který se ve své zemi musí potýkat se silnou vlnou občanských protestů, se rozhodl dát přednost referendu před předčasnými volbami. Jde mu především o vlastní politickou budoucnost a Řekům dává na výběr jen zdánlivě. 
Političtí představitelé, vedeni strachem a vlastní nevědomostí, se pouštějí do zápasu s finančními trhy s vlastními zbraněmi. Ale vzhledem k tomu, že jim k úspěchu scházejí neomezené finanční zdroje, si budou muset vzpomenout na pravidla politiky. Jen tak budou moci doufat, že v této zkoušce síly obstojí. 
Po demonstracích v Řecku a španělském hnutí Rozhořčených se lidové protesty rozšířily v podobě akce Okupace Wall Streetu na druhý břeh Atlantiku. Přímá či zastupitelská, ve hře je dnes samotná myšlenka demokracie, kterou je nutno obnovit. 
Požadují transparentnost a přímou demokracii a volí je zhruba každý desátý Berlíňan. Pirátská strana není jen stranou počítačových maniaků – požadavky, které hájí, jsou požadavky celospolečenskými, soudí Süddeutsche Zeitung. 
Útoky v Oslu a na ostrově Utoya byly pro Nory šokem. Podle rumunského editorialisty jsou pro EU varováním, že je nutné konečně budovat skutečnou politiku diverzity. 
Přes nespočet problémů, kterým Evropská unie v současné době čelí, není demokratizace řešením. Místo toho by se měly elity EU sebezdokonalovat a periférním státům musí být odejmuta moc. 
Počátkem jednadvacátého století působí Evropa jako líný dinosaurus. Proto, aby se přizpůsobila měnícímu se světu, bude muset se svou leností něco udělat, tvrdí nizozemský spisovatel Geert Mak. 
Po finančním krachu v roce 2008 a pádu vlády pod nátlakem lidu pokračují Islanďané ve své občanské revoluci. Všichni uživatelé internetu dnes mají možnost podílet se na znění nové islandské ústavy.