Srbsko
-
10 Květen 2012Danas Belgrade
-
4 Květen 2012I Kathimerini Atény
-
Srbsko
Brusel volí stabilitu
4 Květen 2012Jutarnji List Záhřeb -
Editorial
Tři země, troje volby
16 Duben 20121Presseurop -
6 Duben 2012Danas Belgrade
-
Střední Evropa
Demokracie na ústupu
26 Březen 20123PresseuropDie Presse -
Balkán
Pozor na hořké pilulky!
14 Březen 20123Utrinski vesnik Skopje -
Balkán
Mušketýři nového Srbska
6 Březen 20122Le Figaro Paříž -
1 Březen 2012Danas Belgrade
-
Bosna a Hercegovina
„V zemi krve a medu“ – filmový balzám pro elity a oběti
28 Únor 20127Oslobođenje Sarajevo -
Srbsko
Další krok k EU
28 Únor 20123PresseuropKoha Ditore -
Dluhová krize
Skončí Unie jako Titova Jugoslávie?
5 Leden 201267Politika Belgrade -
Vodní doprava
Dunaj vysychá
26 Říjen 2011NRC Handelsblad Rotterdam -
Srbsko-Kosovo
Na hranicích roste napětí
21 Říjen 2011Presseurop -
Evropská unie
Rozšíření je dnes iluzí
13 Říjen 20113Dagens Nyheter Stockholm -
7 Říjen 2011PresseuropDanas
-
Bývalá Jugoslávie
Balkán zachvátila budovatelská mánie
3 Říjen 20115Jutarnji List Záhřeb -
24 Srpen 2011PresseuropDanas
-
Německo-Srbsko
Návštěva ve znamení upřímnosti
22 Srpen 2011PresseuropDer Tagesspiegel -
18 Srpen 2011PresseuropRomânia libera
-
Balkán
Kosovská válka překupníků
29 Červenec 20112NRC Handelsblad Rotterdam -
Srbsko-Nizozemí
Mladič byl převezen do Haagu
1 Červen 20111PresseuropNezavisne Novine -
Válka v Bosně
Zatčení Mladiče zmírnilo naši hanbu
27 Květen 20111Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
27 Květen 2011Nacional Záhřeb
-
Editorial
Balkánské blues
27 Květen 20111Presseurop -
26 Květen 2011Politika Belgrade
-
8 Březen 2011PresseuropRzeczpospolita
-
21 Leden 20112Politika Belgrade
-
Balkán
Snaha bude ještě nutná
26 Říjen 2010Blic Bělehrad -
Srbsko
Drsná tvář jugonostalgie
13 Říjen 2010Il Sole-24 Ore Miláno -
Balkán
Ani uvnitř, ani venku
30 Září 2010Adevarul Bukurešť -
9 Září 2010PresseuropPolitika
-
Editorial
Nabitý začátek školního roku
27 Srpen 2010Presseurop -
Evropská unie
Pokoutné unijní rozšiřování
16 Srpen 20102Le Figaro Paříž -
Balkán
Kosovo ve slepé uličce
22 Červenec 20101Jurnalul Naţional Bukurešť -
14 Červen 2010PresseuropDe Volkskrant
-
Srbsko
Omluvy s hořkou příchutí
1 Duben 2010PresseuropTimpul -
19 Únor 20101Trouw Amsterdam
-
Balkán
Kosovo, problémový soused
17 Únor 20101The Guardian Londýn -
Balkán
Evropa po osmansku
8 Únor 20103Globus-Skopje Skopje -
Srbsko
Evropa, země snů
1 Únor 2010Politika Belgrade -
26 Leden 2010
-
Evropská unie
Pravda o Srbsku
23 Prosinec 20091The Guardian Londýn -
Srbsko
Bělehrad chce do EU
22 Prosinec 2009PresseuropPolitika -
Srbsko
Pootevřené dveře do Evropy
10 Prosinec 2009Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
26 Listopad 2009PresseuropPolska The Times
-
25 Listopad 20091The Guardian Londýn
-
30 Říjen 2009
-
Balkán
Jugonostalgie má budoucnost
22 Říjen 20091Wprost Varšava -
14 Říjen 2009PresseuropTrouw
V předvečer parlamentních a prezidentských voleb zastává EU oficiálně nestranný postoj. Ve srovnání s méně proevropskými kandidáty se ale dosluhující prezident Boris Tadič jeví jako nejlepší možný partner. 
Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko… Každá kandidátská země na členství v EU musela pod nátlakem Bruselu přinést jisté oběti a přistoupit na kompromisy. A čím delší bylo otálení, tím požadavky narůstaly, upozorňuje makedonský novinář. 
Obrátit list za Miloševičovou érou a jít cestou EU – taková je politická tendence, kterou v Bělehradě ztělesňují tři politici: Vuk Jeremič, Božidar Delič a Borislav Stefanovič. Co mají společného? Jsou mladí, ambiciózní a prošli západním vzdělávacím systémem. 
Snímek Angeliny Jolie, který byl přijat v Bosně s velkým nadšením a v Srbsku s ostrou kritikou, posiluje viktimizaci propagovanou bosenskou politickou, kulturní a náboženskou elitou, lituje chorvatský spisovatel Boris Dežulović. Úryvek. 
Pro Bělehrad, Záhřeb či Sarajevo je současná hospodářská a institucionální krize sužující Evropskou unii určitým déjà-vu. Připomíná totiž období několika let před rozpadem titovské Jugoslávie, soudí novinář srbského deníku Politika. 
Dunaj je sice druhou nejdelší evropskou řekou, ale také jednou z nejhůře splavných na celém kontinentu. A to i přes přijetí tzv. Podunajské strategie, které vdechlo život letošní maďarské předsednictví EU. Dlouhodobé sucho minulého léta totiž zapříčinilo ještě nižší hladiny vody, než bývá obvyklé. V důsledku této situace na řece vznikla obrovská dopravní zácpa. 
Eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle svým projevem o skvělých vyhlídkách na vstup několika kandidátských zemí do Unie chtěl dát najevo optimismus. Tento jeho krok nicméně jen posiluje pocit, že EU neví, kam směřuje, domnívá se švédský deník Dagens Nyheter. 
Města bývalé Jugoslávie od Skopje přes Split až po Niš zdobí megalomanské nacionalistické památníky. Státy se prostřednictvím nich snaží přepsat dějiny, tvrdí chorvatský spisovatel Jurica Pavičić. 
Hraniční přechod v plamenech, vojáci NATO zasahují, aby zabránili eskalaci napětí: Na kosovsko-srbské hranici, křižovatce ilegálního obchodu, se situace opět vyostřuje. Podle nizozemského editorialisty je cestou k řešení vyjednávání a podpora legálního obchodu. 
Zadržení Ratka Mladiče přijal evropský tisk obecně s uspokojením, jeho reakce se ale liší podle toho, nakolik byla každá ze zemí zapojena do války v Bosně. 
Srbský válečný zločinec zodpovědný za masakr bosenských srbů ve Srebrenici byl zadržen. Bělehrad tak může otočit stinnou stránku svých dějin, neměl by však promarnit šanci zlepšit stav své země, upozorňuje srbský týdeník Nacional. 
Sčítání lidu, která si vyžádal Brusel, se ve většině západních balkánských zemí stávají horkým politickým tématem. Dvacet let po vypuknutí válek v bývalé Jugoslávii se opět mohou otevřít nedávné etnické a sociální spory. 
Sedmadvacítka se 25. října rozhodla předložit Evropské komisi žádost o přístup Srbska k EU. Proces ale ještě skrývá mnohé překážky, konstatuje srbský deník Blic.
Zatímco přihláška Srbska ke členství v EU by měla být projednávána na konci tohoto měsíce, napětí ze strany ultranacionalistů nebezpečně narůstá, jak ukázala nedávná série útoků srbských hooligans na Bělehradskou oslavu Gay Pride a během zápasu Itálie proti Srbsku v Janově. 
„Koš plný krabů“, „sud střelného prachu“, „kolébka Evropy“ či „dědic Byzance“... Identita Balkánu je tak rozmanitá, že Evropská unie má problém tento region vymezit a najít správný přístup pro dialog se zeměmi, které jej tvoří. 
Moldavané, Makedonci, Srbové, Ukrajinci či Turci… Díky vízové politice některých pohraničních zemí EU mohou tito občané získat evropský pas. A to je jenom začátek.
Nezávislost někdejší srbské provincie posvětil 22. července Mezinárodní soudní dvůr v nizozemském Haagu. Kosovo však pro řadu evropských států zůstává neexistující krajinou.
Svoboda vyznání, rovnost práv, porušování lidských práv… Mnozí Turci obcházejí vlastní soudnictví a obracejí se na Evropský soud pro lidská práva. Jev, který dráždí právníky, postupně proměňuje tureckou společnost. 
Dva roky po vyhlášení nezávislosti Kosova je Unie stále neschopná přijít s ucelenou politikou pro západní Balkán. To ohrožuje nejen vstup Srbska do EU, ale může vést i k destabilizaci celého regionu. 
Pět století turecké nadvlády výrazně poznamenalo kulturu, kuchyni, jazyk, a dokonce i gesta balkánských zemí. Tento vliv se projevuje i v jejich postoji k Evropské unii a v rytmu, v jakém probíhá jejich integrace. 
Od 19. ledna už Srbové nepotřebují ke vstupu do Evropské unie vízum. Někteří z nich tak poprvé překročili hranice své vlasti. Zájezd, který uspořádala srbská vláda, byl příležitostí pro padesát srbských obyvatel, kteří tak mohli poprvé pohlédnout Evropě do tváře. Vracejí se plní ideálů. 
Podání formální žádosti o vstup Srbska do EU bylo 22. prosince označováno jako velký krok kupředu. David Cronin však v listu Guardian Evropu ve vztahu k tomuto bývalému vyděděnci obviňuje z „bezostyšného pokrytectví“. 
Evropská sedmadvacítka se rozhodla oživit proces sbližování se Srbskem, který po několik let blokovala. Srbský tisk zavedení dohody o volném obchodu vítá, ale podotýká, že Bělehrad ještě musí splnit mnoho podmínek, než bude moci doufat v přijetí do Unie. 
Rada EU přijala 16. listopadu žádost Albánie o členství v Unii. Komentátor listu Guardian Peter Preston přináší pohled na zemi, jejíž entusiasmus vůči Evropě příjemně vyvažuje euroskeptický cynismus. 
Národy bývalé Jugoslávie na začátku 90. let rozdělila řada válečných konfliktů. Avšak vzájemné kulturní vazby se nikdy zcela nezpřetrhaly. Tuto tendenci teď na nátlak Evropy začínají následovat i političtí představitelé.