Chorvatsko
-
Chorvatsko
Nesmělé „ano“ Evropské unii
23 Leden 20122PresseuropNovi List, Slobodna Dalmacija, Jutarnji List -
20 Leden 2012Le Vif/L’Express Brusel
-
Chorvatsko
Chorvaté v pokušení dát Evropě košem
20 Leden 201215Tportal Záhřeb -
Dluhová krize
Skončí Unie jako Titova Jugoslávie?
5 Leden 201267Politika Belgrade -
9 Prosinec 2011Al-Mustaqbal Bejrút
-
Chorvatsko
Hořká příchuť vysněného cíle
1 Prosinec 20112Tportal Záhřeb -
Evropská unie
Rozšíření je dnes iluzí
13 Říjen 20113Dagens Nyheter Stockholm -
Bývalá Jugoslávie
Balkán zachvátila budovatelská mánie
3 Říjen 20115Jutarnji List Záhřeb -
Chorvatsko
EU zatažena do volební kampaně
23 Září 20112PresseuropVečernji list -
Německo-Srbsko
Návštěva ve znamení upřímnosti
22 Srpen 2011PresseuropDer Tagesspiegel -
29 Červen 2011Le Vif/L’Express Brusel
-
Chorvatsko
Dlouhá cesta do Evropy
13 Červen 20111Novi List Rijeka -
Chrovatsko
EU otevírá dveře
8 Červen 20113PresseuropJutarnji List -
Chorvatsko
Papež vyzývá ke vstupu do Unie
6 Červen 2011PresseuropVečernji list -
Editorial
Balkánské blues
27 Květen 20111Presseurop -
Balkán
Chorvaté čelí svým dějinám
20 Duben 20113Novi List Rijeka -
Chorvatsko
Hrdina země odsouzen
15 Duben 20111PresseuropVečernji list -
Chorvatsko
Evropa, no a?
12 Duben 2011Tportal Záhřeb -
Chorvatsko
Brzy v EU
21 Únor 20111PresseuropVjesnik -
Chorvatsko
Záhřeb se vidí v Eurozóně
3 Únor 2011PresseuropVjesnik -
21 Leden 20112Politika Belgrade
-
Farmaceutický průmysl
Evropané pokusnými králíky
23 Prosinec 2010PresseuropVanity Fair -
Balkán
Začal velký úklid
23 Prosinec 20104Monitor Podgorica -
Chorvatsko
„Pan Evropa“ na útěku
10 Prosinec 2010PresseuropVečernji list -
Instituce
Rozšiřování pokračuje bez zápalu
10 Listopad 20101Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
Krize
První bilance úspornosti
18 Říjen 2010PresseuropRomânia libera -
Balkán
Ani uvnitř, ani venku
30 Září 2010Adevarul Bukurešť -
Česká republika
Klausova výjimka je zpochybněna
27 Září 2010PresseuropLidové noviny -
7 Červen 2010PresseuropVečernji list
-
Balkán
Evropa po osmansku
8 Únor 20103Globus-Skopje Skopje -
25 Listopad 20091The Guardian Londýn
-
Zemedělská politika EU
Velká cukrová loupež
17 Listopad 20091International Herald Tribune Paříž -
Balkán
Jugonostalgie má budoucnost
22 Říjen 20091Wprost Varšava -
Přístupová jednání
Záhřeb a Ankara se málo snaží
15 Říjen 2009PresseuropZaman -
Debata
Kam sahají hranice Evropy?
14 Říjen 20092Le Monde Paříž -
13 Říjen 20091Novi List Rijeka
-
Rozšíření Evropy
Chorvati zpátky ve hře o EU
2 Říjen 2009PresseuropGazeta Wyborcza -
Bosna a Hercegovina
Bosenští muslimové se EU nelíbí
3 Září 2009BH Dani Sarajevo -
Chorvatsko
Goli Otok, bolavá minulost
3 Srpen 2009Trouw Amsterdam -
Polemika
Dvojí metr na Island a Balkán
31 Červenec 20092El País Madrid -
22 Červenec 2009Die Zeit Hamburg
-
Turismus
Po maturitě, k moři a do lihu
20 Červenec 2009Der Spiegel Hamburk -
Evropské rozšíření
Do Bruselu cesta dlouhá
17 Červenec 20091Presseurop Paříž, Řím, Varšava, Lisabon -
SVATBA
Pání a paní Smithovi
17 Červenec 2009Cafebabel.com Paříž -
Rozšíření
Jak Balkánci přicházejí o iluze
15 Červenec 2009The Guardian Londýn -
Politické divadlo
Na dovolenou s ODS v plavkách
2 Červenec 2009PresseuropMladá Fronta DNES -
Spolupráce
Balkán ztrácí s EU trpělivost
26 Červen 2009PresseuropDe Volkskrant
Chorvatsko 22. ledna schválilo v referendu vstup do EU. Pro zemi to znamená velký krok kupředu a pro Brusel obrovskou úlevu, i když rekordně vysoká neúčast zůstává důvodem k obavám, píše chorvatský tisk. 
Chorvatsko by mělo 22. ledna v referendu schválit smlouvu o vstupu do Evropské unie. V době kdy Evropu zmítá krize, však kampaň poznamenaly pochybnosti a nová nacionalistická rétorika. 
Pro Bělehrad, Záhřeb či Sarajevo je současná hospodářská a institucionální krize sužující Evropskou unii určitým déjà-vu. Připomíná totiž období několika let před rozpadem titovské Jugoslávie, soudí novinář srbského deníku Politika. 
Chorvaté si 4. prosince zvolí nové členy parlamentu. O několik dnů později by měla záhřebská vláda s Bruselem podepsat přístupovou smlouvu. Před samotným vstupem do EU v červenci 2013 bude muset země přijmout rozsáhlé reformy. Zdá se však, že ani vláda ani opozice však zatím nejsou připraveny to sdělit svým spoluobčanům. 
Eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle svým projevem o skvělých vyhlídkách na vstup několika kandidátských zemí do Unie chtěl dát najevo optimismus. Tento jeho krok nicméně jen posiluje pocit, že EU neví, kam směřuje, domnívá se švédský deník Dagens Nyheter. 
Města bývalé Jugoslávie od Skopje přes Split až po Niš zdobí megalomanské nacionalistické památníky. Státy se prostřednictvím nich snaží přepsat dějiny, tvrdí chorvatský spisovatel Jurica Pavičić. 
Chorvatsko dostalo zelenou ke svému připojení do Evropské unie. Členským státem by se mohlo stát 1. července 2013. Násilnosti provázející první chorvatskou Gay Pride, která se konala tento víkend ve Splitu, však naznačují, že cesta do Evropy je ještě dlouhá.
Rozsudek Mezinárodního trestního tribunálu, který odsoudil bývalého generála Gotovinu za válečné zločiny, vyvolal v Chorvatsku, kde je Gotovina považován za válečného hrdinu, vlnu nevole. 
„Jste pro anebo proti vstupu země do EU?“ Obyvatelé Chorvatska by měli na tuto otázku odpovědět do konce roku. Ovšem vzhledem k mnoha překážkám, jimiž je přístupová cesta lemována, se Chorvaté o Evropu, kterou si spojují s diskreditovanými elitami, přestávají zajímat.
Sčítání lidu, která si vyžádal Brusel, se ve většině západních balkánských zemí stávají horkým politickým tématem. Dvacet let po vypuknutí válek v bývalé Jugoslávii se opět mohou otevřít nedávné etnické a sociální spory. 
Během posledních dvou týdnů došlo k diskreditaci či rovnou zatčení bývalých politických špiček Chorvatska, Kosova a Černé Hory. Podle černohorského týdeníku je společným rysem těchto incidentů skutečnost, že Evropská unie chce připravit cestu jejich budoucímu členství. 
Zpráva Evropské komise z 9. listopadu trochu připomíná celoroční vysvědčení zemí kandidujících na vstup do EU. Tisk ji ale považuje za znak všeobecné vyčerpanosti. 
„Koš plný krabů“, „sud střelného prachu“, „kolébka Evropy“ či „dědic Byzance“... Identita Balkánu je tak rozmanitá, že Evropská unie má problém tento region vymezit a najít správný přístup pro dialog se zeměmi, které jej tvoří. 
Pět století turecké nadvlády výrazně poznamenalo kulturu, kuchyni, jazyk, a dokonce i gesta balkánských zemí. Tento vliv se projevuje i v jejich postoji k Evropské unii a v rytmu, v jakém probíhá jejich integrace. 
Rada EU přijala 16. listopadu žádost Albánie o členství v Unii. Komentátor listu Guardian Peter Preston přináší pohled na zemi, jejíž entusiasmus vůči Evropě příjemně vyvažuje euroskeptický cynismus. 
Nikde na světě není cukr tak drahý jako v Evropské unii. Existují pro to dva důvody – štědré zemědělské dotace, které tento průmysl, ve kterém se točí 7 miliard euro, drží nad vodou a výnosné podvody, které páchají příjemci dotací – evropské cukrovarnické firmy. Reportáž International Herald Tribune. 
Národy bývalé Jugoslávie na začátku 90. let rozdělila řada válečných konfliktů. Avšak vzájemné kulturní vazby se nikdy zcela nezpřetrhaly. Tuto tendenci teď na nátlak Evropy začínají následovat i političtí představitelé. 
Vývoj politické situace na pomezí EU ji vede k tomu, aby své hranice jasně definovala, tvrdí odborník na geopolitiku Michel Foucher v listu Le Monde. Jeho reflexe se týká zejména Turecka, o kterém Evropská komise dnes publikuje svou výroční zprávu. 
Přimět bosenské představitele k dohodě o reformě institucí se snaží Evropané i Američané. Avšak zdá se, že EU má v těchto vyjednáváních, na kterých může záviset budoucnost země, jen malou váhu, domnívá se chorvatský deník Novi List. 
Od prvního ledna příštího roku budou bosenští občané spolu s kosovskými jedinými příslušníky bývalé Jugoslávie, kteří budou potřebovat ke vstupu do Evropské unie vízum. Podle sarajevského deníku Dani se jedná o diskriminační nařízení. 
Na chorvatském ostrově, který po dobu 40 let sloužil jako převýchovný tábor Titova režimu, by mělo být brzy otevřeno dokumentační a pamětní centrum. Bývalí vězni usilující o uznání za to, co na ostrově vytrpěli, však před sebou mají ještě dlouhý boj, píše nizozemský deník Trouw. 
Nadšení s jakým členské země přijaly žádost Reykjavíku o vstup do Unie kontrastuje s opatrností až nepřátelstvím vůči bývalým jugoslávským republikám a Turecku. EU si nemůže dovolit dělat dojem, že některé kandidáty upřednostňuje před ostatními. 
Po 80 dní brázdí skupina tureckých, rumunských, německých, chorvatských, srbských a slovinských herců Evropu ve svém divadelním vlaku. Cílem tohoto projektu iniciovaného stuttgartským národním divadlem je podpořit sblížení mezi národy. Nic jednoduchého, jak mohl konstatovat novinář deníku Zeit, který se výpravy účastnil na trase mezi Istanbulem a Bukureští. 
Každoročně se desítky tisíc německých maturantů vydávají na pláže jižní Evropy, aby tam oslavili konec zkoušek. Místní letoviska na těchto nekonečných oslavách vydělávají, ale musejí snášet i jejich neblahé důsledky, které se dají vyjádřit jedním slovem: exces. Jedním z takových míst je španělský Lloret de Mar. 
Dne 16. července odsouhlasil islandský parlament žádost o přijetí země do Evropské unie, která by mohla být probrána koncem měsíce na schůzce Rady ministrů zahraničních věcí. Evropský tisk tento akt vítá, přestože si nedělá iluze, že cesta silně zadluženého ostrova do Evropské unie bude dlážděna překážkami. 
Manželství gayů a lesbiček přeje 44 % evropských občanů. To je málo. Švédsko povolilo svazek mezi osobami stejného pohlaví letos v dubnu. Je tak pátou evropskou zemí, která se vydala cestou rovnoprávnosti mezi heterosexuálními a homosexuálními páry. I když to tak nevypadá, je Evropa spíše konzervativní… 
Odstoupení chorvatského premiéra je příznakem vadnoucích nadějí západního Balkánu na členství v EU. Také v Makedonii se vláda zmítá v nejistotách. Evropský sen se vzdaluje, a s ním se ztrácí i rovnováha regionu, míní Ian Bancroft.