Články
-
Španělsko: Čínská mafie: “stát ve státě”
24 říjen 201249513 El País Madrid -
Debata: Federaci ano, ale jakou?
23 říjen 201222569 Respekt Praha -
Bělorusko: Lukašenko: „Jste demokratičtí banditi“
23 říjen 201222717 The Independent Londýn -
Debata: “Euroforici”, naši nejnebezpečnější přátelé
22 říjen 201236522 Die Zeit Hamburg -
Británie: Konzervativci si pohrávají s bruselskou bombou
22 říjen 201210950 The Daily Telegraph Londýn -
Evropská rada: Zákulisí kolem záchrany Španělska
19 říjen 20127775 El Periódico de Catalunya Barcelona -
Evropská rada: Bankovní dohled EU - triumf vytáček
19 říjen 2012160119 The Daily Telegraph Londýn -
Schengenský prostor: Bulhaři a Rumuni zůstávají ve druhé lize
19 říjen 201223654 Sega Sofie -
Diskuze: Budoucnost Evropy je na Jihu
18 říjen 201260186 Financial Times Deutschland Hamburk -
Belgie: Brusel, azyl mladých Francouzů
18 říjen 20122156 Slate.fr Paříž -
Evropská integrace: Vyhlašme referendum o budoucnosti Evropy
17 říjen 201227356 Il Foglio Miláno -
Bělorusko: Cesta do hlubin „šedé zóny“ Evropy
17 říjen 20121219 Timpul Cisinau -
Katalánsko - Skotsko: Španělsko, Británie a zakázané ovoce nezávislosti
16 říjen 201246649 Financial Times Londýn -
Řecko: Čínský Pireus vzkvétá
16 říjen 201225385 The New York Times New York -
Nobelova cena míru: Norská výzva Evropě
15 říjen 201261645 La Repubblica Řím -
Debata: Nobelovu cenu za evropskou sexuální revoluci
15 říjen 2012262348 The Guardian Londýn -
Historie: EU ohrožuje jugoslávský syndrom
15 říjen 201242336 De Volkskrant Amsterdam -
Belgie: Hollywood od Severního moře
12 říjen 2012671 De Standaard Brusel -
Debata: Evropané, okrádají vás!
12 říjen 2012153252 Der Hauptstadtbrief Berlin -
Eurozóna: Měnová unie, těžký pochod vpřed
11 říjen 20123146 Le Monde Paříž -
Evropský rozpočet: Příběh o třech Evropách
11 říjen 201211235 Gazeta Wyborcza Varšava -
Česká republika: Rusko-americké manévry kolem elektrárny
11 říjen 20125311 Ekonom Praha -
Řecko - Německo: Měla jsi přijet dříve, Angelo!
10 říjen 201213722 Frankfurter Allgemeine Zeitung Frankfurt -
Řecko: Demonstranti proti Merkelové si nevidí na špičku nosu
10 říjen 2012261120 Coulisses de Bruxelles Brusel -
Demokracie: Lide evropský, podepiš!
10 říjen 20128822 Le Monde Paříž -
Krize eurozóny: ESM, stroj na dluhy
9 říjen 201223940 Frankfurter Allgemeine Zeitung Frankfurt -
Evropské instituce: Vysněná Unie podle Eurobarometru
9 říjen 20129629 De Volkskrant Amsterdam -
Evropská unie: Bohatší regiony chtějí překreslit mapu
8 říjen 201224636 The New York Times New York -
Diskuze: Evropa není pro Francouze dost dobrá
8 říjen 201210380 La Tribune Paříž -
Debata: Jak vytvořit evropskou ústavu pro 21. století
5 říjen 201219857 The Guardian Londýn -
Jaderná energie: Jaderné elektrárny jsou přežitek. Vypněme je
5 říjen 201217624 Frankfurter Rundschau Frankfurt -
Rovné šance: Portugalky, špatně placené premiantky
5 říjen 20121538 Visão Lisabon -
Belgie: Levná tažná zvířata
4 říjen 201217013 De Standaard Brusel -
Diplomacie: Sýrie a nesnesitelně slabá Evropa
4 říjen 201211853 Le Huffington Post Paris -
Imigrace: Tajemství pevnosti Evropa
4 říjen 201217712 De Groene Amsterdammer Amsterdam -
Kavkaz: EU na Gruzii nemyslí
3 říjen 201210512 Gazeta Wyborcza Varšava -
Krize eurozóny: Sjednocení Německa byl prvotní hřích
3 říjen 2012596153 Der Spiegel Hamburk -
Katalánsko: Zmenšenina zhroucené Evropy
2 říjen 201227451 Diário de Notícias Lisabon -
Katalánsko: Artur Mas – muž, který drží v rukou budoucnost Španělska
2 říjen 201214387 Financial Times Londýn -
Úsporná opatření: Hledání správné míry
1 říjen 20129439 El País Madrid -
Emigrace: Němci se vracejí do Polska
1 říjen 201230226 Uważam Rze Warsaw -
Krize eurozóny: Federalismus, nebo smrt!
28 září 2012759194 Le Point Paříž -
Diskuze: Když satira vyvolává debatu
28 září 20128915 Süddeutsche Zeitung Mnichov -
Diskuze: Za diplomacii bez komplexů
28 září 201213411 El País Madrid -
Krize eurozóny: Překvapení! Krize pokračuje...
27 září 201227154 La Stampa Turín -
Litva-Rusko: Pohraniční hra na četníky a zloděje
27 září 2012474 15min Vilnius -
Evropská integrace: Nad rámec mocenské a tržní sféry
26 září 201219863 NRC Handelsblad Amsterdam -
Česká republika: Braňme naši lihovou svobodu
26 září 20124411 Hospodářské noviny Praha -
Řecko: Rusové jednou nohou v teplých mořích
25 září 20122533 I Kathimerini Atény -
Polsko: Sen o blahobytu se rozplývá
25 září 201216234 Polityka Varšava
Říjnové zatčení “kmotra” čínské mafie ve Španělsku odhalilo nelegální praktiky uvnitř této komunity a ukázalo, jak mocné, propracované a mezinárodně propojené jsou čínské kriminální skupiny. Podle vyšetřovatelů je to skutečný “stát ve státě”.
Politická, rozpočtová nebo fiskální unie, nápady, jak více sjednotit Evropu jsou teď v módě. Ale jak by měla federální Unie vypadat? Nikdo vlastně neví a v tom tkví celý problém. 
Běloruský prezident udělal z někdejší svazové republiky národ vyděděnců. V jednom z ojedinělých rozhovorů se snažil přesvědčit majitele britského deníku The Independent Jevgenije Lebeděva, že občané jeho země dávají přednost bezpečnosti před svobodou.
Existují euroskeptici a pak ti, kdo euro nenávidí. A pak se tu vynořili euroforici. Najdete je jak mezi intelektuály, tak politiky. Jsou minimálně stejně nebezpeční jako první dvě skupiny. Pro ně totiž EU není unie, ale světonázor. A ten zneužívají. 
Euroskepticismus, který nyní s přehledem vládne v britské konzervativní straně, podstatně zvyšuje pravděpodobnost referenda o setrvání v Evropské unii. Mají však premiér David Cameron a jeho ministři skutečně jasno v tom, jakou cestou se chtějí ubírat? Komentář deníku The Daily Telegraph.
Bankovní unie, na jejímž vzniku se evropští představitelé nyní dohodli na summitu, je jen součástí daleko větší hry. Do ní se zahrnuje evropská kontrola národních rozpočtů i role Evropské centrální banky. Ve všech těchto manévrech jde o to zjistit, jak a jestli Španělsko požádá o pomoc.
Lídři EU se rozhodli vytvořit bankovní unii. Ale mnohem pomaleji, než se původně dohodli v červnu. Na vině je německý odklad a nesmělost, odkrývá pomalý postup bruselský zpravodaje listu Daily Telegraph.
Diskriminují je v práci, hrozí jim vízy... Více než pět let po vstupu do Evropské unie se s Bulhary a Rumuny zachází jako s občany druhé kategorie, stěžuje si sofijský novinář. A nikomu – jejich vlastními politiky počínaje - to asi nevadí.
Od vypuknutí krize jsou země u Středozemního moře považovány za ohnisko problémů. To je zásadní omyl, tvrdí německý politolog Claus Leggewie, který naznačuje, jakými cestami by se měla nová, k Jihu obrácená Evropa ubírat.
Nejen miliardář Bernard Arnault utíká z Francie do Belgie, aby se tu usadil. Každý rok tam emigrují tisíce mladých francouzských vysokoškoláků. Snáze tam najdou práci a lépe se tam žije.
Evropský projekt, vedený „blahosklonně paternalistickými“ elitami, dosáhl svých mezí. Další krok k politické unii nebude možný bez přímé konzultace s občany, soudí zakladatel italské geopolitické revue Limes.
Když Moldavan poprvé navštíví „poslední skutečnou diktaturu v srdci Evropy“, neubrání se tomu, aby ji nesrovnával s časy SSSR. Přitom Bělorusové se k Evropě upínají přinejmenším stejně tak jako k Moskvě. 
Zatímco britský premiér David Cameron podepsal dohodu o skotském referendu o nezávislosti, které je naplánováno na rok 2014, Španělsko podobné referendum v případě Katalánska zamítlo jako protiústavní. Britské rozhodnutí je výrazem politické zralosti, to španělské však pravděpodobně pouze posílí požadavky separatistů, soudí komentátor deníku Financial Times Gideon Rachman. 
Čínská společnost Cosco převzala zhruba před dvěma roky kontrolu nad částí historického řeckého přístavu Pireus. A jen za poslední rok se tam objem nákladní dopravy zdvojnásobil. Druhá, řecká část přístavu tomuto vývoji přihlíží s jistým despektem, ale možná i závistí. Reportáž deníku New York Times. 
Nobelova cena za mír udělená Evropské unii nese dvojí výzvu. Obrací se na evropské představitele s žádostí o záchranu pochroumané Unie, ale i na občany, aby byli solidární, když krize podkopává evropský sociální model, píše německý filozof Jürgen Habermas.
Už jen za studentský výměnný program Erasmus si EU Nobelovu cenu zaslouží. Erasmus už svedl dohromady pěknou řádku párů z různých zemí, a přispívá tak ke vzniku skutečných Evropanů, píše s nadsázkou deník Guardian. 
Sever vydělává, jih utrácí. Z eurozóny se dnes ozývají stejné nářky, jaké se před čtvrt stoletím nesly mnohonárodnostní Jugoslávii. A evropští představitelé by udělali dobře, kdyby si to uvědomili. 
Zachovalá středověká města, daňové výhody, schopní technici... Belgie se za několik málo let stala vyhledávaným místem evropské filmové produkce. 
Se zkratkami jako EFSF nebo ESM a mantrami typu "když padne euro, padne Evropa", které hlásají, že jiná cesta není, politici podkopávají evropskou demokracii. Takhle to dál nejde, píše německý spisovatel Hans Magnus Enzensberger a čeká revoltu. 
Eurozóna se pokouší napravit „vrozené vady“ své měny. Spustila Evropský stabilizační mechanismus, ratifikuje rozpočtovou smlouvu a shodla se na vzniku bankovní unie. Možná se tak ale stane za cenu prohlubující se propasti mezi ní a ostatními zeměmi EU. 
V EU spolu existují tři souběžné Evropy a každá má své vlastní cíle. Proto je jediný společný rozpočet, který je dříve sjednocoval, čím dál více rozděluje. To nepůjde dlouhodobě udržet. 
Projekt na dostavbu jaderné elektrárny je v Evropě ojedinělý. Temelín je tím zajímavější, že do tendru na jeho dostavbu se přihlásili jak Rusové, tak Američané. Soutěží spolu nejen nabídky ale i lobbing, tajné služby, politika a prestiž, ačkoliv se všichni tváří, že jde výhradně o byznys. Týdeník Ekonom přinesl pohled do zákulisí soutěže. 
Projev dobré vůle, symbol, gesto… Německý tisk už několik dní pochvalně hodnotí „ryze přátelskou“ návštěvu německé kancléřky v Aténách. Podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung ale nic nového nepřinesla a přišla příliš pozdě. 
Aténskou návštěvu Angely Merkelové doprovázely 9. října demonstrace, na nichž byla německá kancléřka připodobňovaní k Hitlerovi. Jde o excesy, které hraničí s hloupostí a které Řekům brání vzít na sebe odpovědnost, soudí bruselský korespondent listu Libération Jean Quatremer. 
Každé referendum o evropských změnách je velkým rizikem. Jak ale sladit právo demokratické vyjádření názorů a rozhodovací pravomoc Bruselu? Občané už ale mají několik měsíců k dispozici nový konkrétní způsob, jak projevit mínění: petici. 
Evropský stabilizační mechanismus, který začal fungovat dnes 9. října, je zradou jak duchovních otců Unie, tak základních evropských smluv. Tak ho kritizuje list Frankfurter Allgemeine Zeitung, zarytý obránce německé politiky stability. Podle deníku navíc není jisté, že fond zajistí záchranu měnové unie. 
Průzkumy veřejného mínění, které provádí Evropská komise, vždy ukazují silnou podporu občanů evropskému projektu a zdánlivě tak ospravedlňují integrační projekty. Bylo by to samo o sobě vtipné, jenže tím vzniká riziko, že se propast mezi Unií a občany prohloubí, domnívá se nizozemský komentátor. 
Krize oživuje staré historické a hospodářské sváry mezi bohatými regiony se silnou vlastní identitou a centrálními vládami. Jak však ukazuje nejčerstvější příklad Katalánska, jde o to, jestli sama EU podporuje stabilitu nebo separatistické tendence.
Francouzské Národní shromáždění bude v úterý 9. října po bouřlivých debatách hlasovat o evropské rozpočtové smlouvě. Co nabízí Francie k reformě Unie? Nic, nebo málo, což svědčí o samolibosti a provincialismu rozmazlené francouzské politické elity, soudí novinářka Florence Autretová. 
Evropští politici vyjednávají o tom, jak má Unie vypadat v budoucnu. Jestli si nechtějí zopakovat fiasko roku 2005, měli by se inspirovat cestou, jakou si vytvořila Jihoafrická repuglika po svržení apartheidu, píší dva univerzitní profesoři, Portugalec a Američan. 
Kdyby jaderné elektrárny měl potkat osud lidového vozítka VW Brouk, byly by už ve šrotu. Podle zátěžových testů evropských jaderných elektráren by se pro jejich vypnutí našlo dost důvodů, míní deník Frankfurter Rundschau, zaměřený proti jaderné energii. Ale Evropská komise sází na drahou modernizaci. Chybí jí německá odvaha jadernou energii opustit. 
Portugalky dokázaly za jedinou generaci prorazit pověstný skleněný strop, který jim bránil dosáhnout vyššího vzdělání. Teď narazily na jinou překážku: setrvalou přesilu mužů ve světě pracovním i veřejném. 
Na jatkách v Anderlechtu, kde celý Brusel výhodně nakupuje maso, tamní zpracovatelé využívají levné pracovní síly z východní Evropy, především Rumunky. Ty pracují bez smlouvy, ve špatných podmínkách a za nízký plat, píše v reportáži vlámský deník De Standaard. 
Bezmocnost Evropské unie vůči syrskému režimu svědčí o tom, že hodnověrná evropská zahraniční politika prostě neexistuje. Mohla by však, pokud by si Evropa vytvořila vlastní skutečnou armádu. 
Evropská unie se snaží stále lépe hlídat své hranice a nakupuje proto stále dražší techniku. Má to ale smysl? A kdo vůbec kontroluje kontrolory?, táže se list Groene Amsterdammer. 
Nečekané vítězství miliardáře Bidziny Ivanišviliho ve volbách 1. října vyvolalo v západní Evropě jen malý zájem. A to je chyba, protože EU se tím staví zády k demokracii na východě, píše polský komentátor. 
Výročí 30 let od nástupu do úřadu a 22 let od znovusjednocení země může Helmut Kohl slavit jako otec německé jednoty. Kancléř Helmut Kohl však ukvapeným připojením NDR ke Spolkové republice zasel i zárodky nynější evropské krize, míní komentátor týdeníku Spiegel. 
Horlivá politika úspor madridské vlády nahrává separatistickým tendencím Barcelony. Katalánsku, které se v hospodářské a daňové oblasti přetlačuje s ústřední vládou, hrozí narušení sociální a regionální rovnováhy, na níž vyrostlo demokratické Španělsko. 
Španělsko se zmítá v ekonomické krizi. Avšak poté, co nacionalistický lídr a předseda katalánské autonomní vlády Arthur Mas vyhlásil volby, které jsou považovány za referendum o nezávislosti regionu, hrozí zemi navíc krize ústavní. 
Řada zemí v tyto dny představuje státní rozpočty na příští rok. Jsou vesměs seškrtané s cílem dospět k vyrovnaným financím. Škrty jsou předzvěstí těžkých časů, či dokonce recese, soudí ředitel portálu Slate.fr. 
Polští emigranti za socialismu nejčastěji utíkali do Západního Německa. Dnes naopak Němci odcházejí na druhý břeh Odry za prací. 
Podle francouzského filozofa Bernarda-Henri Lévyho nemá Evropa jinou volbu než směřovat k jednomu prostému cíli: politické unii. Jinak je euro odsouzeno k zániku. 
Ať už se jedná o francouzský časopis Charlie Hebdo, nebo německý Titanic, humor, který v poslední době prezentují satirické časopisy, směřuje spíše k tomu, aby se o nich mluvilo, než že by společnosti poskytoval podněty k přemýšlení.
Aby byl hlas Evropy na světové scéně lépe slyšet, měli by političtí představitelé zvolit ostřejší a důraznější tón. S novou diplomacií na Starém kontinentu přicházejí někteří mladí ministři zahraničních věcí jako Polák Radosław Sikorski či Fin Alexander Stubb. 
Po období relativního příměří a optimismu se zdá, že trhy hodlají opět potrestat nejslabší země eurozóny, a sociální napětí znovu sílí. Ti, kdo se domnívali, že drobné politické změny vyřeší strukturální krizi, se velice mýlili, vysvětluje ekonom. 
Navzdory instalaci stále sofistikovanějších monitorovacích zařízení se litevským úřadům nedaří potírat velice výnosné pašování cigaret ze sousední kaliningradské enklávy. Zvlášť, když na něm profituje tolik lidí. 
Rozdílné sociální a kulturní charakteristiky Evropanů se často přehlížejí. To ohrožuje samotné jádro evropského projektu, upozorňuje nizozemský sociolog, podle nějž by politici měli s občany vést dialog.
Částečná prohibice, zavedená po vlně smrtících otrav pančovaným alkoholem 26 lidí, zřejmě brzy skončí. Avšak v zemi, kde nadměrná svoboda vede spíše do otroctví, by stálo za to zamyslet se, zda z ní něco nezachovat, domnívá se komentátor HN Jindřich Šídlo. 
Prázdninové rezidence, hotely, pozemky, fotbalové kluby: ruské peníze tečou proudem, hlavně v soluňském regionu. Příliv financí by mohl sehrát svou roli i v privatizaci řeckých infrastruktur. 
Od počátku krize Poláci svou zemi popisují jako „zelený ostrůvek“ prosperity v moři hospodářské recese. Vyhlídky na příští roky však nejsou tak růžové a země teď musí přijít s jiným modelem hospodářského rozvoje.